Při příležitosti 70. výročí vypuknutí druhé světové války uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů sympozium nazvané "Válečný prožitek české společnosti v konfrontaci s nacistickou okupací". Tento sborník je jeho výsledkem.
Autor v knize sleduje vznik a vývoj myšlenky nuceného přesídlení německého obyvatelstva z Československa a Polska až po její provedení po skončení druhé světové války.
Kniha zachycuje osudy českých Němců, kteří svůj život v kritických chvílích spojili s osudem Československa. Někteří zůstali, někteří odešli. Svému přesvědčení a „své republice“ však věrni zůstali.
Kniha byla napsána proto, že před českou veřejností je trvale zamlčována pravda o německé okupaci a genocidě českého národa, se kterou Němci začali zcela plánovitě již ve válce. V případě jejich vítězství měl být český národ vyvražděn.
Kniha je osobním svědectvím vynikajícího australského kronikáře, vycházejícím převážně z autorova válečného deníku a z článků, které napsal jako válečný dopisovatel u Třetí armády pod velením generála George Pattona.
Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců.
Kniha amerického historika Richarda DiNarda je zaměřena na rozbor německé schopnosti vést v letech 1939-1945 koaliční válku se svými spojenci v Evropě.
Jednou z dosud málo známých stránek české historie je účast Čechů na bojištích II. světové války v německých uniformách. Autor shrnul vyprávění několika takto postižených a podává obraz světového konfliktu jinak, než je u nás dosud zvykem.
Výkladový slovník věnovaný třetí říši a druhé světové válce obsahuje přes 1500 hesel mapujících německé, ale částečně i světové dějiny v období let 1933–1945.
Monografie vynikajícího britského odborníka na německé dějiny 20. století mapuje vojenskou porážku Německa v letech 1944–1945 a zkoumá, jakým způsobem se Spojenci po závěrečné kapitulaci Třetí říše pokusili o zničení
nacismu.
Kniha originálních dokumentů o plánované likvidaci českého národa. Jde o prameny, které Bořivoj Čelovský nasbíral v německých, amerických a českých archivech a které vykreslují dobové myšlení let 1933-1945.
Vzpomínky Richarda Glazara, který přežil rok v koncentračním táboře Treblinka, po té se mu podařilo uniknout, změnit si identitu a dočkat se konce války jako dělník v německé továrně.
Tato fotografická kniha vyšla poprvé koncem r. 1938 a jejím propagandistickým posláním bylo zaznamenat dobu „velkých změn“ - okupaci území mezi Železnou Rudou a Českým Krumlovem wehrmachtem. Dnes je syrově nemilosrdným dokumentem česko-německé historie.
