V roce 1989 padla berlínská zeď a krátce na to se rozdělené Německo znovu sjednotilo. Přestala existovat Německá demokratická republika. V zemi, kde se nejvyšší velitelství tajné policie doslova přes noc změnilo v muzeum.
Třetí kniha vzpomínek generála Kvapila (chronologicky na ni navazující knihy Bouře v Karpatech a Návrat z bouře vyšly již v 80. letech) zachycuje jeho mládí prožité v tehdejších Sudetech a poznamenané nebezpečím pocházejícím z nacistického Německa.
Paměti Václava Holka nás zavádějí do severních Čech 19. století. Paměti jsou velice cenným příspěvkem pro studium každodennosti dolních vrstev 19. století, dějin počátků sociální demokracie a česko-německých vztahů.
BIGza je jméno autorova záporného dvojníka již od první třídy. Vymysleli si jej jeho spolužáci a on si naň vzpomněl při sepisování svých monograficko – polygamních vzpomínek. Letí za čtenářem jako prvotina v dobré víře, že pobaví a také rozesměje.
Autorčiny životní osudy od nástupu nacismu v Německu až do deportace do Terezína v roce 1942 jsou dokumentovány v jejích dopisech švédské přítelkyni Lilian a později i Lilianině matce, která se ve Švédsku ujala Ilsina staršího syna.
Komentovaná korespondence českého lékaře-vězně z nacistických koncentračních táborů v Osvětimi, Mauthausenu a Loibl-Passu je ojedinělým dokumentem zvrácené doby a poměrů.
Heinz J. Herrmann se narodil roku 1921 v Opavě. Jeho rodiče byli německy mluvící středostavovští Židé. Když byly Sudety obsazeny nacisty... rodina byla později transportována do Terezína...
Neobvykle otevřená výpověď Lisa Moosové, která se ve svých šestnácti letech ocitla ve světě prodejné lásky a která se nyní ve svých sedmatřiceti rozhodla vylíčit svůj mimořádně pohnutý osud.
Eduard Albert, lékař a chirurg, pedagog, literární kritik, překladatel, básník, mecenáš a politik, patří mezi nejvšestrannější osobnosti českých a rakouských dějin 19. století.