Výsledek pro: Praktický slovník německo-český, česko-německý

Říjnové číslo otvírá rozhovor s s Walterem Brueggemannem na téma "Co dnes znamená být prorokem?". Martin C. Putna uvažuje nad postavením a nevyužitým potenciálem českobratrských evangelíků v české společnosti.

Letošní Židovská ročenka se skládá z jedenácti textů.

Práce Josepha M. Davise se zabývá životem a dílem rabína Jom Tov Lipmana Hellera (1578-1654), významného znalce Talmudu, známého svým zájmem o židovskou filosofii, ale také hebrejskou gramatiku, matematiku a astronomii.

Židovská ročenka na rok 5780 přináší na 168 stranách celkem deset textů.

Text, který letošní ročenku otvírá, je výběr z nejstarší dochované sbírky chasidských vyprávění Šivchej ha-Bešt (Velebení Ba'al Šem Tova) z roku 1814, který uspořádal, přeložil a úvodní studií opatřil judaista Pavel Sládek, působící na FF UK.

Trojice textů německého osvícenského myslitele G. E. Lessinga v bilingvní edici představuje trivium, rozcestí, na němž se setkávají teologie, úvahy o směřování dějin, přírodní vědy atd.- tedy všechna zásadní témata 18.století.

Publikace Lovení perel obsahuje esej Hannah Arendtové o Walteru Benjaminovi a pětici Benjaminových drobných prací v této eseji zmíněných.

Zářijový Protestant otvírá rozhovor s ředitelkou Helsinského výboru Lucií Rybovou. Dozvíte se, na které lidskoprávní problémy u nás i v zahraničí se v současné době zaměřuje.

V době, kdy u nás dalekosáhle zeslábla vědomost, oč vlastně v křesťanství jde, poslouží tento výklad nejen křesťanům, ale každému, kdo chce hlouběji poznat duchovní kořeny evropské vzdělanosti.

V pořadí 12. svazek Ročenky pro filosofii a fenomenologický výzkum přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného i výtvarného díla.

Doposud nejvýznamnější a nejdiskutovanější kniha birminghamského profesora církevních dějin, která mapuje vývoj církví a náboženských skupin od revoluce 1848 až po začátek první světové války.

V roce 1774 vydal G. E. Lessing první z řady fragmentů z monumentálního díla „Apologie neboli obranný spis pro rozumné ctitele Boha“, na němž přes čtvrt století v tichosti pracoval hamburský učenec H. S. Reimarus a jež poprvé vyšlo roku 1972.

Karl Korsch (1886–1961) patřil k jedněm z nejvýznamnějších radikálně levicových myslitelů první poloviny 20. století. Často bývá spolu s György Lukácsem a Antoniem Gramscim považován za zakladatele tzv. západního marxismu.

Monografie vůbec poprvé představuje dílo erlangenského systematického teologa Friedricha Mildenbergera. Jeho třísvazková Biblická dogmatika, kterou autor obsáhle vykládá a komentuje, kombinuje biblickou vědu s dogmatickým tázáním a usiluje o příhodné

„Hegel a pruský stát si postupně vyšli vstříc.“ Podrobný, ale přitom jiskřivý a interpretačně svébytný rozbor tohoto vztahu, který ve své disertaci Hegel a stát podal teprve šestadvacetiletý komentátor Franz Rosenzweig (1886–1929).

ze dosáhnout jednou provždy pravdivého a jistého poznání? Jak se vyhnout paradoxu barona Prášila? Je moderní věda nikou objektivity oproštěné od lidských hodnot a omylů? Kde v současném proměnlivém světě hledat mravní ukotvení a smysl života?

Životopisný rozhovor s Petrem Kolářem SJ.

Tento sedmijazyčný slovník obsahuje všechny hebrejské výrazy obsažené alespoň 5x ve Starém zákoně, které mají zřetelný význam a relativně jistý řecký ekvivalent.

Jsou Židé národem, osudovým společenstvím, či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin.