Renomovaný britský historik moderních dějin lan Kershaw, v této práci navazuje na předchozí knihu Do pekel a zpět: Evropa 1914-1949 (Argo, 2017), již věnoval nejtragičtějšímu období evropských dějin 20. století.
Kniha pojednává o osobě arcivévody Evžena Habsburského, velmistra Řádu německých rytířů. Postihuje evropské události 1. světové války či rozpad Rakousko-Uherské monarchie a zabývá se činností Řádu německých rytířů na území střední Evropy.
Krajina Bavorska zahrnuje architektonické symboly dějin, propojené pomyslnou cestou, která vypráví o minulosti prostřednictvím velkolepých obranných rezidenčních staveb, dominujících krajině i městům.
Autor ve své práci analyzuje politiku Rakousko-Uherska vůči bolševickému Rusku. Věnuje se především rozboru mírových jednání mezi centrálními mocnostmi a Ruskem, k nimž došlo na přelomu let 1917–1918
Autorka ve své biografii líčí Rudolfa Habsburského (1858-1889), syna císaře Františka Josefa I., jako člověka, který péčí učitelů a díky své touze po vzdělání získal v dospívání nejen mimořádné znalosti, ale také vyhraněná světonázorová stanoviska.
K nejpopulárnějším učebnicím šermu, a to i mezi šermíři, kteří jinak ke znalcům odborné literatury nepatří, lze rozhodně počítat dílo Joachima Meyera, vydané několikrát tiskem, známé díky citacím v pozdější literatuře a dostupné v reprintech.
Stěžejní dílo se zabývá vývojem evropské architektury od antických dob přes románský a gotický sloh, španělský islám, renesanci a manýrismus, baroko, klasicismus a secesi po současnost.
Výbor studií výrazné osobnosti českého dějepisectví soudobých dějin Jana Křena má za cíl zprostředkovat pohled na jeho trvale inspirativní historiografické dílo v perspektivě od 60. let do počátku 21. století.
