Sborník je výsledkem stejnojmenné mezinárodní konference konané Masarykovým ústavem AV ČR v prosinci 2002 v Praze. Obsahuje třináct příspěvků domácích a zahraničních odborníků zabývajících se danou problematikou.
Kniha představuje obsah politické komunikace mezi českými zeměmi a zahraničními mocenskými centry stoupenců stavovského povstání (1618–1620), jeho spíše neutrálních pozorovatelů i odpůrců.
Společnost a kultura v českých zemích procházely na přelomu 19. století proměnami, jež navždy změnily podobu českého Židovstva. Kniha patří k základním textům moderní historiografie židovstva.
Autorka podává plastický obraz komplikovaného procesu integrace Židů do české, respektive do německé společnosti za první republiky, rozebírá jeho politické, sociální i kulturní stránky a zabývá se i problematikou antisemitismu.
Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (1378–1419).
Autorovým cílem nebylo podat základní slovníkové znalosti, nýbrž živý pohled na poměry v bezprostředně sousedních státech, ale i v Itálii, Španělsku, Velké Británii a Rusku.
Navštívíme-li dnes turisty hojně navštěvované České Žleby, nalezneme torzo osady, v jejíž tváři – a zejména v osudech jejích německy hovořících obyvatel, Šumavanů – se dramaticky odrazil chod dějin.
Jsou Židé národem, osudovým společenstvím, či "pouhým" vyznáním? Různé odpovědi na tuto otázku rozdělovaly a rozdělují Židy na řadu znesvářených skupin.
Kniha o konfliktním soužití Čechů a Němců ve dvacátém století, v níž autor popisuje vývoj česko - německého soužití od první světové války do roku 1939.
Na pozadí dramatické mozaiky událostí tehdejší Evropy klade autor otázku: Šlo o vůli a zvůli jedinců, souhry náhod, zbloudění historie anebo železnou zákonitost nevyhnutelného dějinného procesu?
