Toto je kniha rozhovorů se spisovateli, které spojuje německý jazyk. Jsou mezi nimi zástupci několika generací, ženy i muži, Rakušané i Švýcaři, západní i východní Němci.
V úvodu publikace je pozornost zaměřena na tři důležitá témata: Mnichov jako město umění, mnichovská Akademie umění a pohyb českých umělců mezi bavorskou a francouzskou metropolí. Reflexe fenoménu umělecké výměny Mnichov- země Koruny české.
Audiokniha obsahuje celkem jedenáct vybraných a pravděpodobně nejznámějších příběhů, které spisovatel zadumané Šumavy zařadil do různých povídkových knih.
„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku.
Vzpomínky spolkového kancléře Helmuta Kohla, zpracované dvěma zkušenými novináři, upoutávají zasvěceným vylíčením světodějných událostí, jež se odehrály mezi létem 1989 a podzimem 1990 a které změnily politickou tvář Evropy.
Druhá kniha Milana Martince pojednává o jeho dalších čtyřech velkých výpravách na kole, které uskutečnil v průběhu posledních čtyř let. Volné pokračování knihy Kolmo na Moskvu.
Kniha Cestovatelé ve třetí říši se snaží odpovědět na otázku, zda současníci mohli pochopit podstatu nacionálního socialismu, čelit vlivu nacistické propagandy a tušit či předvídat holokaust.
Je to již naše šestá kniha, která představuje životní vzpomínky v sovětských žalářích a táborech nucených prací. Zajisté vás budou zajímat okolnosti, za jakých se doktor práv František Polák dostal do Sovětského svazu, jmenovitě do jeho táborů.
Životní cestu českého novináře a politika Josefa Guttmanna (1902–1956) výrazným způsobem spoluurčovaly především jeho politické názory a původ. Coby výrazný a vlivný levicový intelektuál byl několik let v hledáčku prvorepublikové policie.
Výjimečný talent a génius; senzibilní tvůrce tichých krajin i umělec znázorňující sám sebe bez známek studu, jenž dokázal vytvořit 170 svých autoportrétů. Německá verze publikace.
Vzpomínky autorky, teatroložky a v letech 1991–1995 šéfky opery Národního divadla na dětství, které náhle skončilo v jejích čtrnácti letech násilnou deportací do Terezína. Eva vyrůstala v bohaté rodině židovského obchodníka a rakouské zpěvačky v předválečné Opavě.
Dramatická poslední léta života zaznamenal bratr prezidenta Edvarda Beneše v dosud nepublikovaných pamětech, které odhalují mnohdy překvapivé detaily a souvislosti z přelomových momentů dějin naší země v první polovině 20. století.