Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti.
Autorská dvojkniha Ženy predávajúce nádej shrnuje dlouholetou práci dvou slovenských autorek. Přináší fotografický projekt a rozsáhlou esej o životě a práci věštkyň a čarodějnic v dnešním Rumunsku.
Kniha Prehistorie rodu Homo se pokouší odpovědět na nadčasovou otázku spjatou s existencí lidského rodu: “kdo jsme, odkud jsme a kam jdeme”. Hlavními hrdiny této encyklopedicky koncipované vědecké monografie jsou předci člověka a fenomén kultury.
Vnímání krásy – vybrané japonské estetické koncepty / Obřad a scénování / Scénologie japonského prostoru k obývání / Energie slova v prostoru / Prostor a pohyb – síla tradic v japonském jevištním umění / Divadelní setkávání Japonska se Západem
Příhody neposedného zlobivce Hurvínka, jeho kamarádky Máničky, psa Žeryka a taťuldy Spejbla v klasickém podání Miloše Kirschnera, Heleny Štáchové a Miroslava Černého a dalších.
Studium topografické anatomie má význam jako možnost provedení syntézy znalostí získaných při studiu soustavné anatomie. Dokonalé zvládnutí systematické anatomie je tedy předpokladem pro studium anatomie topografické.
V této praktické a čtivé knížce najdete špičková pravidla, rady a příklady, jak krok za krokem výrazně zlepšit své přesvědčovací schopnosti, jak v každé situaci najít správná slova, jak rozumět řeči těla a působit na druhé svou neverbální komunikací.
Větší zemský soud, konstituovaný v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II., patřil po dlouhá staletí k nejvýznamnějším orgánům veřejné moci na půdě českého království.
Kniha řeší velice aktuální téma kardiovaskulární prevence a je přínosným a praktickým edukačním materiálem jak pro lékařskou veřejnost, tak pro studenty medicíny. Odpověď na řadu zdravotnických aspektů současnosti zde ale nalezne i laická veřejnost.
Kniha historika a publicisty Emanuela Mandlera je vůbec první publikací, která pojednává o Václavu Havlovi a Václavu Klausovi z hlediska jejich funkce.
Kniha slučuje dva texty historika Jana Peiskera (1851-1933): záznam autobiografického vyprávění vydaný jako bibliofilie v roce 1943 a pro tisk upravenou přednášku Kdo byli naši předkové, co jsme po nich v sobě zdědili.
Prolnutím románu a literatury faktu získává čtenář přehled o složitém vývoji a prosazení zcela nových myšlenek v oblasti vědy, výzkumu, umění a zdraví. Sleduje sílu a vliv primárně energeticky nezdrojové informace uměleckého díla na člověka.
Druhý díl plynule navazuje na díl první. Obsah knihy čtivou formou zavede čtenáře na dobrodružnou cestu výzkumu a příběhu nového fenoménu v umění i medicíně.
Tento v české bibliografii naprosto ojedinělý literární dokument sice akcentuje povstání Němců v Čechách a na Moravě v roce 1938 a jejich cestu k němu, ovšem uvádí je na pravou míru expozicí celé jedno tisíciletí trvajícího národnostního konfliktu.
V jedenácti kapitolách z pera českých i zahraničních odborníků chce monografie osvětlit nejdůležitějš íparalely mezi Patočkou a jeho předchůdci i současníky, a vyložit tak Patočkův požadavek asubjektivní fenomenologie v tomto širším kontextu.