Rodačka z Mukačeva ve svých poutavých příbězích vypráví nejen o neskutečně složitých a beznadějných situacích, ale i o pevném odhodlání bojovat za ideje sionismu.
V další knize rozhovorů zkoumá Karel Hvížďala náš druhý pokus po tisíci letech připojit se k Západu a ptá se, jaké poučení bychom si měli odnést z 20. století.
Ve vybydlených panelácích, během vyvolávaní duchů, nebo pozorování mraků nad litvínovskou chemičkou narážíme na hranice (ne)-důvěry a hloubku vrytých předsudků, ale také na sílu vznikajících spojenectví a krátkých momentů sdílené radosti.
Vzpomínky významného českého geologa Václav G. Cílka (1929), rodáka z Netvořic na Neveklovsku, jsou jednou ze vzácných knih, které přibližují život za německé okupace uprostřed Čech v letech 1939 až 1945.
Cesta od prominentky k disidentce, vylíčená tak trochu na přeskáčku, o to však dramatičtěji, pokračovala pak neméně hekticky i po listopadu 1989, tentokrát už především na prknech Národního divadla.
Přemyslovská epopej je dosud nejrozsáhlejší v Čechách publikovanou historickou románovou freskou, zobrazující osudy posledních velkých přemyslovských králů. Je rozdělena do čtyř částí...
Nesmírně oblíbené velkoformátové nástěnné mapy, plné pestrých obrázků, kreslené s vtipem a nadsázkou. Přinášejí poučení i zábavu, praktické zkrášlení stěn dětských pokojů, vyjímají se na chodbách a učebnách škol či školek.
Křístkův román Prohrát slunce před svítáním volně navazuje na jeho úspěšnou prvotinu Cesta na poledne, v níž autor vylíčil mládí Jakuba Krčína z Jelčan a jeho strastiplnou cestu na jih Čech do rožmberských služeb.
Zkušený autor literatury faktu se při líčení královských osudů nevyhýbá soukromí panovníků a představuje je jako muže z masa a kostí, plné často protichůdných vášní, a odhaluje jejich nepříliš známé třinácté komnaty.
Když se dva malí divoši rozhodnou žít podle zálesáckých příruček a přitom vyrůstají v Praze, brzy narazí na nepřekonatelné překážky. Zjistí, že jim nezbývá jiná možnost, nežli udělat novou příručku s radami pro přežití na ulici.