Výsledek pro: Proměny dějin umění

Cyrilometodějská úcta a dědictví v životě a poslání církve v českých zemích.

Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým "všednobytím" jejích obyvatel.

Netradičně pojaté memoáry.

Knižní prvotina severočeského básníka.

Evžen Savojský zůstává dodnes fenoménem, vojevůdcem, jehož kariéra je stále předmětem živého zájmu historiků i čtenářů.

Autor, který strávil většinu svého života ve Skotsku, a poslednich dvacet let ve funkci českého honorárního konzula, stále hledá nepravděpodobné spojitosti mezi zemí v srdci Evropy a zemí na jejim nejvzdálenějším, do Atlantiku vystrčeném okraji.

Heraldice jako zřejmě nejpopulárnější z pomocných věd historických bylo již věnováno nemálo publikací.

Zítra a zítra, zítra, zítra, zítra je příběh o představivosti, slunných i stinných stránkách přátelství, dokonalých i nedokonalých světech a o videohrách.

Velikán české novinařiny v polistopadových textech.

Básnická sbírka Josefa Kroutvora.

Fotbalový svět i jeho samotný fanoušek se poměrně často ptají: Kdo že je skutečně nejlepším jedincem v historii fenomenální hry,

Časopis o výtvarném umění a literatuře.

Maurice Leblanc uvedl v život obdobnou legendu, jakou je (a tehdy už byl) za kanálem La Manche neméně proslulý mistr Sherlock Holmes.

Dva hráči, třicet dva figurek, šedesát čtyři polí. A stovky let historie, myšlení a fascinace.

Odplujte do krásného Chorvatska za letním sluncem, třpytivě tyrkysovým mořem a romantickým příběhem, který nedokážete odložit, dokud ho nedočtete!

Kognitivně-behaviorální psychoterapeut Donald J. Robertson poutavě vypráví o životě filozofa, který se vyhýbal hmotným požitkům a s obdivuhodnou nezlomností si stál za svým i tváří v tvář kontroverzím.

Obsažný, střídmě a přitom velice čtivě napsaný životopis jedné z nejvýznamnějších osobností českého kulturního a společenského života druhé poloviny dvacátého století.

Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů".

Tato kniha, psaná formou dopisů synovi, líčí třiapadesát let německé historie z pohledu dění kulturního života, jak je vnímal člověk, který se sám řadil k umělcům dvacátých let minulého století.