Výsledek pro: Proměny dějin umění

Pozoruhodné výklady zednářské symboliky v dílech českého umění přelomu 18. - 19. století se samostatnou kapitolou o obraznosti v díle K. H. Máchy.

Biblický text Zjevení sv. Jana, zvaný Apokalypsa, a s ním spojená vizuální představivost. Kniha je koncipovaná jako doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě, pořádané ÚDU v Západočeské galerii v Plzni (říjen 2023 – březen 2024).

Předmětem odborné monografie Skalní umění: portugalská naleziště Foz Côa a Mazouco je deskripce, analýza a interpretace skalního umění.

Příručka o významu námětů a symbolů ve výtvarném umění od středověku po pozdní osmnácté století, o příbězích, jež umění líčí, a lidech, jež znázorňuje.

Další svazek edice Dějiny odívání sleduje proměny stylu oblékání ve třech obdobích devatenáctého století.

Sborník reprezentuje současný náhled na některé otázky spojené s historiografií 19. století.

Druhý díl obsáhlých dějin jednoho středočeského města.

Tato učebnice se snaží systematicky, v chronologickém sledu postihnout vývoj světového a českého umění (malířství, sochařství, architektury, hudby a filmu) od konce 19. století do současnosti.

Kniha pojednává o památkách Českého Krumlova.

Další díl edice Dějiny odívání, tentokráte pojednává o módě na přelomu 19. a 20. století.

Odborná publikace se zabývá středověkými představami intelektuálů o kráse a umění, v moderním slova smyslu o estetice.

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009.

V kombinaci vzpomínek a detailního výkladu předkládá Svatopluk Malý ve svém textu zasvěcený náhled do zákulisí specifického fenoménu multivizuálních programů v Československu druhé poloviny 20. století.

Základní práce české předválečné historiografie.

Kniha mapuje dosud přehlížené problémy spjaté s genderovou politikou českého umění. Autorka zkoumá nejen způsoby výtvarného zobrazení ženskosti a mužskosti v českém modernismu, ale také, jak se výtvarné umění podílelo na formování genderové identity.

Lidské bytosti nejsou zrozeny ke čtení. Čtení je lidský vynález odrážející způsob, jímž se náš mozek přetváří k učení něčeho nového. Proust a chobotnice sleduje podivuhodnou cestu, již „čtoucí mozek“ urazil za posledních pět tisíc let.

Hlava katolické církve se v knize zamýšlí nad hlubšími motivy válek a jejich dopadem na lidstvo. Papežovo „ne válce“ je stejně radikální a rozhodné jako „ne“ jeho předchůdců, a není motivováno politicko-diplomatickými kalkulacemi ani zainteresovaným

Kniha je kontextuální biografickou studií o osobě významného spisovatele, filmového tvůrce, funkcionáře a politického aktivisty Jana Procházky (1929–1971).