Kniha Odpoledne křesťanství pojednává o proměnách víry v lidských životech i v dějinách a využívá k tomu metodu kairologie – teologicko-sociologické interpretace změn v oblasti náboženství, kultury a společnosti.
Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty.
Autor se v knize "Vyšehradský hřbitov" pokusil o jakýsi výběr 164 snad nejzajímavějších jmen z osobností pohřbených na tomto hřbitově. U každého ze slavných nebožtíků uvádí několik slov o jeho životě a osudech.
K hudebně historickým fenoménům donedávna opomíjené severozápadní oblasti českého příhraničí 19. století patří mimo jiné také působnost dvou generací varhanářské dílny Fellerů z Libouchce (Königswaldu).
Fotograficky bohatě vybavená kniha se zabývá jihočeským venkovským stavebnictvím 19. století na základě průzkumu myšlenkového světa, životního stylu a řemeslnických zvyklostí dané doby.
Kniha studií 21 autorů tvoří poměrně kompaktní celek-většina textů je totiž věnována knižní malbě (nebo dílům, jež s ní nějakým způsobem souvisí)-hlavnímu ohnisku zájmu Karla Stejskala.
Katalog poprvé v úplnosti podchytil podrobným uměleckohistorickým a kodikologickým popisem všechny výtvarně zdobené rukopisy Strahovské knihovny v časovém rozmezí od 10. století do čtvrtiny 17. století.
Berlínský diář, který směl být na základě autorovy poslední vůle rozpečetěný až 20 let po jeho smrti, se dnes z hlediska pohledu na osobnost Maxe Frische i z hlediska literárně politické historie stává jedním z jeho nejdůležitějších děl.
Výběr z rozsáhlého umělcova díla je výsledkem spolupráce Fakulty filozofické a jejího doktoranda z Ústavu historických věd Mgr. Petra Horáčka se samotným umělcem, s použitím mistrovy vlastní archivní fotodokumentace a fotografií Taťány Binkové.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Cílem knížky Příběhy pražských parků a zahrad není jen postihnout historické proměny těchto míst, ale nenásilně nabídnout podnět k jejich hlubšímu poznávání.
Monografie pojednává o hudbě ve filmu – jevu éterickém, pomíjivém a neuchopitelném slovy. Dnešní technologie filmového záznamu se neustále vyvíjejí, ale všichni tvůrci stále řeší odvěké otázky...
