Předčasně zesnulý literární vědec PhDr. Pavel Jiráček, CSc. (1955-2020) patří k špičce moderní české versologie; autor knih Lyrický rytmus: o spojení zvuku a smyslu ve verši (2007), Význam a subjektivita v lyrice...
Publikace je v pořadí již třetím knižním výstupem úspěšně se rozvíjející spolupráce mezi Maticí moravskou a Maticí srbskou. Tematicky se zaměřuje na problematiku česko-srbských vazeb z doby první světové války a meziválečných let.
Aktuální číslo Bulletinu MG je věnováno módě a textilu. Dva tematické celky jsou věnované statím zaměřeným na změnu současného výstavního diskurzu v prezentaci textilu, který se snaží propojit různé druhy umění a poukázat na kulturní východiska.
Knížka je výběrem těch nejostřejších a nejprovokativnějších blogů autora Felixe Booma (vlastním jménem Pavel Skramlík, *1950), který je zkušeným sportovním novinářem, nyní však je hlavně prozaikem a vydavatelem.
Sémiotické myšlení gruzínského lingvisty Sebastiana Konstantinoviče Šaumjana se vyznačuje mimořádnou synkretičností, v níž se střetávají tradice klasického (středo)evropského strukturalismu,nastupujícího amerického generativismu i ruského formalismu.
Český Američan Alois Richard Nykl (1885–1958) se do historie zapsal především jako lingvista, polyglot a orientalista. Po své devítileté pouti světem se v roce 1916 vrátil do Chicaga, kde se podílel na tamním hnutí krajanů za samostatnost Čech.
Poslední číslo ročníku 2016 otevírá unikátní rozhovor s bosensko-chorvatským katolickým teologem a filosofem Alen Krstićem o zhoubné vazbě náboženství a nacionalistické politiky a současných nevábných poměrech v Bosně.
Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století.
Mámou v procesu je svěží, nekonvenční a místy provokativně upřímná výpověď mladé psycholožky, která se vydává na svoji cestu za mateřstvím. Hlava plná odborných teorií, ale skutečná představa nikde.
Kniha je určena učitelům i studentům pedagogiky, učitelství i širší pedagogické veřejnosti. Představuje koncept teorie výchovy jako komplexně založené reflexe zohledňující metodologickou dvojznačnost východisek v myšlení o výchově.
Kniha „Žít v dialogu“ je druhým dílem souboru tématicky utříděných myšlenek z děl Tomáše Halíka a čtenář zde najde, kromě jiného, sociologické, historiografické a politologické reflexe fenoménu náboženství.
Disertační práce Elišky Vavříkové představuje současně záznam i
autorčinu reflexi dlouhého procesu vznikání a tvorby dnes již
legendární inscenace divadelního studia Farma v jeskyni.
Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy.
Kniha nabízí podněty jak pro další pedagogický výzkum, tak i pro zájemce z řad ředitelů i učitelů, kteří chtějí přemýšlet o tom, jak svoji práci ve škole dále rozvíjet.