Susanne Fall (1922–2003) podává svým autobiografickým textem, který vznikl krátce po druhé světové válce jako dokumentárně stylizovaný záznam vzpomínek na roky právě prožité v terezínském ghettu, detailně názorné a překvapivé svědectví.
Výpravná kniha podává mnohotvárnou a objevnou výpověď o procesu přijímání a zavrhování jedné z nejkontroverznějších osobností moderní literatury nejen v Čechách.
Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnil i básník Adin Ljuca.
Jedna věta je unikátní projekt, v níž vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která je ukotvena v konkrétním čase. V loňském roce projekt naplnil i výtvarník Chrudoš Valoušek.
Ústřední postavou prózy Vrač je bývalý režisér, který prošel řadou regionálních i experimentálních divadel a v současnosti je zaměstnán jako dispečer moskevských komunálních služeb.
Kniha o nezaměnitelném tvůrčím projektu tzv. druhé generace undergroundu je příspěvkem k obrazu skutečně nezávislého umění, kultury a života v „normalizační“ době před listopadem 1989.
Základem knihy se staly příspěvky z konference, kterou Revolver Revue uspořádala – jako historicky první sympozium věnované dílu I. M. Jirouse – na podzim 2013.
V debutu Radima Langera (nar. 1985) se životopisný portrét hlavní postavy, otce rodiny vášnivě zaujatého tvorbou mechanických projektů na bázi svépomocného kutilství, prolíná s barvitou koláží všemožných instruktážních textů, návodů, ...
K současné (post)kultuře lze přistupovat jako k zásobárně obrazů, jež vznikly v průběhu hry s uznávanými kulturními hodnotami zosobněnými umělci a jejich díly.
Pátrání po smyslu podobnosti v portrétech dvou vzdálených příbuzných, kteří se v životě nesetkali, dovádí vypravěče k objevům archivních pramenů, jež přinášejí překvapivá svědectví o proslulých představitelích české barokní kultury ...
Postavy z prózy Miroslava Drábka spojuje „dělání divadla“, které není jen jejich společným zájmem, ale má pro ně i vysloveně existenciální rozměr. Jsou to totiž lidé na okraji společnosti, zpravidla bezdomovci.
Město a jeho lampy i jiné bytosti na obrazech, grafikách, v bronzech, železných plastikách a v textech Viktora Karlíka. Kniha prací z let 1990-2010 s úvodní esejí Pavly Pečinkové a v grafické úpravě Luboše Drtiny.
Kniha Marka Vajchra přináší ve výběru stati, ve kterých autor od roku 1997 reflektuje soudobou českou poezii a prózu, současně se autor zabývá také domácí a zahraniční esejistikou.
Hrdinou Cest na Sibiř je mladík toužící stát se „mužem s vlastnostmi“; rezignuje proto na vědeckou kariéru i rodinný život a vydává se na dalekou pouť, v jejíž zdánlivě chaotické trajektorii pozvolna rozpoznává logiku hlubšího řádu.
Básněmi své knižní prvotiny Václav Gruša s jazykovou pohotovostí, citem pro míru a ironizující melancholií protřelého flanéra zapřádá důvěrnou konverzaci s ošuměle honosnou metropolí a sarkasticky hravým "všednobytím" jejích obyvatel.
