Internet vnáší do našich životů nejen nepřeberné množství nových prožitků, ale také nejistotu. Web společnost propojuje, zároveň je horizontem událostí pro hodnoty, informace a vize lidské budoucnosti.
Další číslo revue Prostor, představující se po roční pauze ve zcela nové koncepční podobě, je protnutím současné české esejistiky, poesie a výtvarného umění prostřednictvím jediného tématu.
Satira je v českém prostředí vnímána jako něco humorného, odpočinkového a lehkého. A přesně tohle všechno satira není. Satira je mnohdy krutý způsob výpovědi o světě.
Žijeme v době prohlubujících se konfliktů a polarizací? Do jaké míry jsou spory v demokracii naopak pozitivní? Jak se méně s*át a více respektovat? Ptáme se ve 123. čísle revue Prostor, ...
Zdá se, že střední Evropa mýtu o západní Arkádii už moc nevěří. Přinejmenším v Polsku a Maďarsku ho nahrazuje mýtus o návratu ztracené velikosti. Jaké jsou další aktuální mýty těchto dvou zemí?
K 40. výročí našeho časopisu jsme se rozhodli dát prostor novinářské obci, aby se v proudu redakčních, ale také akademických uzávěrek na chvíli zastavila a zamyslela nad stavem své profese.
Změna klimatu není pouze krizí, ale také novou šancí. Po tisíciletích ovládání přírody máme možnost skutečně poznat, jak funguje život na planetě, která je naším domovem.
Eskapismus je fenomén starý jako lidstvo samo. A není divu, že
toto téma vykrystalizovalo právě v souvislosti s aktuálně probíhající
pandemií. Tlak, který na nás současná situace klade, je enormní.
Kam tedy směřují naše úniky?
V předkládaném čísle se řada autorů a autorek obrací ke hvězdnému nebi. Otázky, které si pokládáme při pohledu vzhůru, nás provázejí po celou historii lidstva.
S válkou přicházejí obvykle i epidemie a hladomor. Po nechtěně prorockém válečném čísle vydaném během epidemie se náš zájem však obrací spíše směrem k hostině než ke strašné realitě hladu.
Je celkem snadné vnímat dnešní dobu jako nemocnou, krizovou, až katastrofickou. Lze ještě vůbec mluvit přesvědčivě o zdraví a uzdravování? Kurátorka čísla, psychoterapeutka Daniela Vodáčková o tom nepochybuje.
Jak se vyvíjel vztah k hluku velkoměst? Jak komunity neslyšících čelily předsudkům, že jazyk musí být slyšet? Jaká je ekologická stopa zvukových nosičů? Nebo proč se s nasazením sluchátek ocitáme v tzv. sonické děloze?
