Výsledek pro: Ruská literatura XIX. století

Nejnovější dvojčíslo Labyrint revue je věnováno tématu zapomínání a jeho roli v současné společnosti a kultuře.

Fotografická publikace zachycující nádherné pražské výhledy i malebná pražská zákoutí. Ruská verze.

Desítky příběhů, které se ve dvacátém století odehrály v pražském malostranském prostředí najdou čtenáři v této knize.

Originální kronika Evropy od renesance do dvacátého století...

Životem kypící román o hledání lásky století, velkých ztrátách i druhých šancích.

Tímto svazkem se v Antické knihovně završuje korpus Polybiova dějepisného díla, jež zásluhou prof. Pavla Olivy vychází poprvé v českém překladu.

Jeden z nejlepších románů Julese Vernea se odehrává v 60. letech 19. století v době fiktivního tatarského povstání proti carské vládě. Během povstání dojde k přerušení telegrafického spojení mezi evropskou částí Ruska a jeho asijskými guberniemi.

V jedné z nejchladnějších oblastí Ruska žije otec se synem. Když vyjdou večer před dům a povídají si, mrzne při mluvení jejich dech a vydává zvuky, které vyslovená slova sledují jako stín. Ze slov se stávají zvonivé krystaly.

Kniha ruského bohemisty Olega Maleviče (1928–2013) V perspektivě desetiletí shrnuje třicet studií napsaných od šedesátých let minulého století po závěr autorova života. Jde o výběr autorský, rozdělený na část teoretickou a historickou.

Výbor z příběhů velškého vizionáře přináší 13 dosud českému milovníkovi imaginativního hororu neznámých povídek a nový a úplný překlad legendární novely Bílý lid.

Výtěžek z prodeje této knihy věnujeme zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu.

Báseň v próze patřící k vrcholům polské literatury přelomu XIX. a XX. století.

V knize se autorský kolektiv zaměřil na proměny žánrů a přístupů k literární tvorbě v současné ruské, běloruské, německé i české literatuře.

Roudnická statuta byla sepsána pro první kanonii řádu řeholních kanovníků sv. Augustina v českých zemích, kterou založil roku 1333 pražský biskup Jan IV. z Dražic v Roudnici nad Labem.

Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění.

Výbor textů Můj první kryt (soubor převážně esejů, črt či dokumentárních próz) staví do protikladu multikulturní a vícejazyčný svět sovětské (ukrajinské) Bukoviny minulého století a výsostně aktuální situaci na Ukrajině po vypuknutí ruské agrese.

Román je průsečíkem řady závažných témat. Zavádí čtenáře do prostředí všedního života ruských židů v Izraeli, sleduje míru jejich integrace do nové společnosti a vazbu na Rusko, konfrontaci s arabským světem, dusnou atmosféru země.

Letošní Židovská ročenka se skládá z jedenácti textů.

Editio princeps nejrozsáhlejší českocírkevněslovanské památky (328 folií), přeložené ve druhé polovině 11. století do církevní slovanštiny z latinské předlohy na českém území. Překlad byl pořízen s největší pravděpodobností v Sázavském klášteře.