Autor se zaměřuje na duchovní, kulturní a ideové dějiny Ruska, a to především od 19. století. Hned v úvodu ukazuje, že Rusové jsou svým bytostným založením národem Východu – tomu odpovídá charakter státu, vztah mezi sociálními třídami a dlouhodobé sm
Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu „cizinců“ na utváření ruského písemnictví.
Ruská pravoslavná církev je nejpočetnější ze společenství pravoslavných církví. Základy sociální koncepce patří k nejdůležitějším dokumentům v historii Ruské pravoslavné církve. Srozumitelným jazykem reagují na aktuální problémy dnešní společnosti.
Monografie zpracovává významné jevy ve vývoji ruské poválečné poezie a představuje možnosti analýzy poetických děl od teoretického aspektu versologického až po možnosti interpretace a analýzy filozofických podnětů v díle konkrétních autorů.
Mezinárodní tým mladších i zkušených badatelů z Rakouska, Běloruska, Brazílie, České republiky, Francie, Izraele, Polska, Ruska a Slovenska představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky...
Kniha Posledné impérium – Texty o agónii Ruska hovorí o rizikách, ktoré pre nás, Slovákov a Európanov, predstavuje a aj v blízkej budúcnosti bude predstavovať Rusko, ale predovšetkým naša vlastná hlúposť, naivita a historické (bez)vedomie.
Kniha, jež se věnuje historii ukrajinsko-ruských vztahů, je v českém veřejném prostoru, jímž se šíří redukované obrazy, zjednodušené pravdy, emoce a obavy, neobyčejně potřebná.
Kniha vznikla na základě stejnojmenné výstavy uspořádané
na FF UK u příležitosti rozporuplného 70. výročí přesunu této ukrajinské
vzdělávací instituce z Prahy do Mnichova.
Monografie se věnuje komparativní analýze vybraných ruských a českých syntaktických termínů z 3 terminologických okruhů: slovní spojení / syntagma, syntaktické vztahy a prostředky jejich vyjadřování, větné členy.
Rozsáhlá historická freska Říše musí zemřít popisuje politický a kulturní vývoj v Rusku během prvních sedmnácti let 20. století, tedy v době klíčové pro osudy této země a s ní i celého světa.
Kniha Alexeje F. Loseva představuje první ucelený životopis Vladimira Solovjova (1953–1900) – filosofa, teologa a nejvýraznějšího ruského myslitele 19. století.
Píše se rok 902 a Moravské království má arcibiskupa a tři biskupy. Odrazilo útok Maďarů a obchodní vztahy s Východofranskou říší budou uspořádány podle Celního tarifu z Raffelstettenu. Zdá se, že před Mojmírem II. a jeho zemí je světlá budoucnost.
Kniha vypráví příběh skupiny ukrajinských spisovatelů, básnířek, literárních kritiků a intelektuálů, kteří v době tzv. Chruščovova „tání“ na Ukrajině formovali kulturní opozici vůči sovětskému režimu a vešli ve známost jako generace „šedesátníků“.
Etnolingvistika bývá nejčastěji charakterizována jako věda zabývající se vztahem jazyka a kultury. Kniha Magie slova a textu přibližuje českému čtenáři bádání moskevské etnolingvistické školy a jejího hlavního představitele Nikity Iljiče Tolstého.