Mladá lékařka Tamara pochází z Ruska. Její rodina nedávno přesídlila do Prahy a ona se snaží nalézt odpovídající uplatnění. Když se Tamaře podaří tento problém vyřešit, nastanou další a podstatně složitější.
Neopětovaná láska, ale i vidina lepších zítřků, láska, v níž je také místo pro bolest, omyly a neporozumění – to vše jsou
témata knižního výboru z povídek ruské spisovatelky Viktorie Tokarevové.
Tento snad nejslavnější román ruské literatury 20. století vyšel poprvé r. 1957 v Itálii, až r. 1988 v SSSR a u nás oficiálně r. 1990. Pasternakovi (1890-1960) byla r. 1958 udělena Nobelova cena, kterou však byl donucen odmítnout.
Kniha se věnuje působení českých krajů v mezinárodních vztazích. Publikace se nejdříve zabývá zahraničním a českým výzkumem paradiplomacie. Následuje rozbor přístupu politologických (sub)disciplín k tomuto fenoménu.
Každá rodina má svá tajemství, mnohdy tíživá, a dobrat se pravdy je často složité. Zvláště když má být objasněna smrt rodinného příslušníka. Své o tom ví také rusko-židovská rodina, jejíž jednotliví členové postupně emigrovali na Západ.
Autor v knize zpracoval historii sovětsko-finských válek. Za využití bohatého dokumentárního materiálu i vzpomínek a deníků tak před čtenářem defilují jak velké osobnosti, tak i prostí vojáci, lidé a jejich osudy v dobách míru a především války.
Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly bestsellerem a jednou z nejprodávanějších knih literatury non fiction, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života.
Jde o pozoruhodný obraz domácího násilí v současné ruské společnosti, kde panuje nekontrolovatelná a zcela netrestaná agrese vůči ženám a falešné patriarchální pojetí práva „rudého muže“ na vládu v rodině.
Literární prvotina rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice.
Tato kniha představuje islamismus jako třetí velkou ideologii – po ruském bolševismu a německém nacionálním socialismu –, která se staví do odporu vůči modernitě, liberální demokracii, svobodné tržní ekonomice a západnímu individualismu.
V prosinci roku 1997 se v okolí zapadlé vísky v Přímoří na ruském Dálném východě potuloval obrovský tygr. Místní obyvatelé, pro které je tajga často jediným zdrojem obživy, tygry respektují a vědí, jak s těmito nevyzpytatelnými vládci tajgy vycházet.
Mohutná románová freska známého autora připomíná sto let od vypuknutí vojenského konfliktu, označovaného jako I. světová válka. Roman Ráž zde zachycuje její pohnuté dny i následná tři léta bojů levice s pravicí o charakter nového čs. státu.