Po roce 1989 vzniklo mnoho publikací, dokumentů a pořadů o československém undergroundu. Esej klade důraz na důležitou diferenci mezi kulturou a systémem.
Igor Lukeš ve svých textech nabízí dva póly svého pohledu – historii a politiku. Studuje české dějiny 20. století s jejich katastrofami a mýty a dnešní politické problémy u nás, ve Spojených státech, Rusku a v globální rovině.
Kniha podává plastický obraz o výjimečné osobnosti české kultury a jejím díle: je věnována básnickému, kritickému, publicistickému, badatelskému a společenskému působení i osobnosti Andreje Stankoviče .
Po mimořádném úspěchu knihy Ruské duše připravil zpravodaj Českého rozhlasu Petr Vavrouška výběr z těch nejzajímavějších rozhovorů pořízených s polskými osobnostmi kulturního, politického a společenského života.
Novinář a esejista Karel Hvížďala se tentokrát obrací sám k sobě. „Deníkové“ záznamy necelého roku zachycují jeho niterné, soukromé úvahy a vzpomínky na pozadí domácích i světových událostí, eskalujících směrem k fatálnímu napadení Ukrajiny Ruskem.
Text knihy vznikal od března 2021 do března 2022. Pandemii covidu za ten rok vystřídala pandemie válečného šílenství po nevyprovokované agresi Ruska na Ukrajinu.
Soubor statí publikovaných v Literárních novinách mezi lety 1967-69. Mezi autory se objevují nejvýznamnější čeští myslitelé druhé poloviny dvacátého století (Milan Kundera, Karel Kosík, Robert Kalivoda a další).
Základem knihy se staly příspěvky přednesené na konferenci o životě a díle kritika, editora a redaktora Jana Lopatky (7. února 1940 – 9. července 1993), kterou Revolver Revue uspořádala v Praze roku 2016.
Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník publicisty Jiřího Černého.
V knize Pavla Švandy jsou shrnuty fejetony a eseje napsané v posledních letech. Autorovy zájmy zahrnuly angažovanou politickou publicistiku, osobní komentáře, kulturně historická témata i fejetonistické vtipné rozmary.
Česko v mnoha ohledech
patřilo mezi lídry v dodávkách pomoci napadené Ukrajině. Díky nadšení a odhodlání jednotlivců vznikly nové spolky a skupiny, které si pomoc pro brutální válkou ničenou zemi a její společnost vytýčily
za svůj hlavní úkol.
Co je smyslem našeho života? Je důležitější cíl anebo cesta k němu? Dělá nás bohatství šťastnějšími? Kniha brněnského genetika Eduarda Kejnovského nabízí zamyšlení nad otázkami, které si během života klade každý.
Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla.
V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí:
předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich
společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové
období...
V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru.
Antologie ČTENÍ O IVANU OLBRACHTOVI s podtitulem Mezi estetikou a politikou transgrese je chronologicky komponovaným souborem textů reflektujících literární dráhu Ivana Olbrachta, záběrem se omezuje na léta 1913–1962.
Autor zpracoval šokujících čtyřiadvacet tisíc stránek amerických vládních dokumentů, odtajněných 29. května 2021 americkým Národním bezpečnostním archivem, s nímž autor spolupracuje už řadu let.
Na soubor 50 rozhovorů Proměny světa, které se loni staly bestsellerem a jednou z nejprodávanějších knih literatury non fiction, navazujeme novou knihou s titulem Proměny života.
