Čtvrteční ráno, 24. únor 2022. Svět se náhle změnil a už nikdy nebude jako dřív. Najednou jsme se probudili do počátku konce všeho, co se do té doby zdálo být samozřejmé.
Unikátní slovníková práce zpracovávající moderní ekonomickou terminologii. Obsahuje přes 60 000 britských a amerických termínů, hovorových výrazů a profesionálního slangu z oblasti ekonomiky, práva a výpočetní techniky.
Unikátní obsáhlá fotografická publikace představující sto dvacet středočeských hradů, zámků a tvrzí láká svojí výpravností. Obsahuje více než tisíc jedinečných fotografií, přináší poučení i tipy na výlety.
Velmi podrobný plzeňský místopis, který volně navazuje na Plzeňsko-český slovník. Několik stovek hesel vysvětlí, proč se jednotlivé plzeňské lokality tak jmenují a kde leží.
Poslední díl plzeňské trilogie, která se zabývá plzeňským nářečím a místopisem (2017 - Plzeňsko-český slovník, 2018 - Plzeňský místopis), bude zaměřen na historii názvů plzeňských ulic.
Publikace Maoři: společnost, kultura, jazyk představuje druhý svazek z literární pozůstalosti Václava A. Černého. Ten se od roku 1968 zabýval studiem polynéských kultur, jazyků a slovesnosti.
Kniha vychází z praktické lexikografické práce na Velkém německo-českém akademickém slovníku, jenž vzniká v Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Čtenáři se konečně dostává do ruky digitálně rekonstruovaný reprint prvního dílu Kryptadií, slibovaný ve Velkém slovníku sprostých slov poprvé před skoro dvěma desetiletími.
Stylizovaná románová kronika Až se hnou vody (v definitivní podobě vydaná rusky roku 1872) zůstala u nás na rozdíl od Leskovových známých povídek a románů stranou pozornosti – česky vyšla poprvé a naposledy před více než sto dvaceti lety (1903).
Po Domácím slovníku a Překladu vydává nakladatelství PositiF třetí autorskou knihu Překlapy a přehmaty současné české umělkyně Markéty Magidové. Autorka zde intermediálně propojuje literární texty, fotografie, divadlo, současný tanec.
Druhé, přepracované vydání základní slovníkové encyklopedie, které podává vyčerpávající a systematicky utříděný pohled na české a slovenské lidové stavitelství.
Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977.
Jaroslav Střítecký je český muzikolog, estetik, sociolog a historik. Jeho texty i pedagogická činnost zasahují řadu tematických oblastí: středoevropskou modernu, ruský formalismus, strukturalismus, francouzský poststrukturalismus aj.
Svazek přináší souborné vydání čtyř nejdůležitějších
prozodických spisů raného obrození, které
definovaly podobu dobových polemik mezi zastánci
sylabotónismu a časomíry.