Výsledek pro: Sametová historie

Sametová revoluce v roce 1989 představuje jednu z nejvýznamnějších událostí v našich novodobých dějinách.

Událostem v Československu před 30 lety dali západní novináři přídomek sametová revoluce. Název se ujal, ale neodpovídal skutečnosti. Nešlo o revoluci. Nešlo ani o státní převrat, neboť režim tzv. reálného socialismu se prostě zhroutil.

V roce 1989 se zhroutil totalitní systém komunistické strany nejen u nás v Československu, ale také ve většině zemí východního bloku.

Dienstbier a Havel směle zamířili do svobodného světa a kolem sebe přitom měli statisíce sovětských vojáků!

Předkládaná publikace je zaměřena na popis a výklad událostí posledních týdnů a dnů existence komunistického režimu v Československu na různých místech republiky, ve velkých centrech i na „venkově“

V publikaci její autoři mapují některé z osudů „devětaosmdesátého“ – ať už jako étosu, souboru hodnot či události otevírajícího pole pro aktualizaci různých potencialit vývoje – v českém veřejném prostoru.

Víte, co jste dělali 17. listopadu 1989? Většina z lidí, kteří prožili a tvořili sametovou revoluci v Liberci, si vzpomněla přesně... Jejich vyprávění zachytila v sedmnácti příbězích publicistka Jana Patková.

Drama listopadových a prosincových dnů roku 1989 známe spíše z pohledu událostí, které se odehrávaly v Praze. Univerzita Pardubice vydala po 30 letech stávkové deníky pardubických vysokoškolských studentů.

Daniel Kroupa, Monika MacDonagh-Pajerová, Jolyon Naegele a Jan Sokol se v rozhovorech s Olgou Sommerovou a Petrem Placákem vracejí k událostem sametové revoluce. Nejde jen o vzpomínky přímých účastníků, ale především o úvahy o naší nedávné historii.

Katalog plakátů z období sametové revoluce vychází u příležitosti 30. výročí událostí, které vedly k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě.

Vzpomínková publikace na listopadovou revoluci 1989 z pohledu přímých účastníků především z Brna je zasazena do širšího rámce celostátních tehdejších událostí a proložena úvahami o sametové revoluci i době porevoluční až do dneška.

Události v armádě před třiceti lety, v období konce totalitní vlády přes počátek budování demokratického státu do rozdělení Československa, představují mimořádně zajímavý výsek našich dějin.

Od demonstrace na Národní třídě 17. listopadu do 10. prosince, kdy vznikla Vláda národního porozumění. Dění čtyřiadvaceti dnů v autentických dokumentech (článcích, prohlášeních, letácích) a ve vyprávěních novinářky Jitky Šestákové.

Dějiny jsou jako karty v rukou mocných a vlivných lidí a ti se je snaží ovlivňovat. Jsou ale ovlivňovány, ať chtějí nebo nechtějí, zákonitými společenskými pravidly.

Proč odletěl Rudolf Hess do Londýna a proč nedostal Jozef Tiso milost? Proč byli na konci druhé světové války v Berlíně první Sověti a proč si Adolf Hitler nevzal za manželku Winifred Wagnerovou?

Každé kulaté výročí nejvýznamnější události našich moderních dějin, 17. listopadu 1989, inspiruje mnohé k zamyšlení a k nahlédnutí této události zase o něco pozměněným pohledem.

Kniha Olomoucké okamžiky 1989 je koncipována jako kronika či deník událostí jednoho roku. Zaměřuje se na dění v Olomouci a v tehdejším okrese Olomouc.

Dějiny nejsou příběhem, ale skládají se z příběhů. Každý je vidí jinak, každý je jinak prožívá. Tato kniha nabízí možnost podívat se na tehdejší dynamickou dobu deseti páry očí, které měly lepší schopnost vidět ten správný okamžik tehdejšího času

Tato kniha, která vyšla poprvé v roce 2009 v nakladatelství Brána pod názvem REVOLUCE 1989, vychází znovu v elektronické formě.

Čtrnáct kroků Federálního shromáždění k demokracii za účasti poslanců Československé strany socialistické (listopad 1989 – květen 1990).