První knižní vydání dvou historických dokumentů. Autoři programů Co chtějí socialisté (1934) a Za svobodu do nové Československé republiky (1941) argumentují, že demokracie a socialismus se navzájem doplňují.
Kniha představuje výbor ze základních myšlenek
zakladatele psychodramatu a sociometrie,
průkopníka na poli skupinové psychoterapie. Texty
jsou uspořádané koncepčně,
aby čtenáři poskytly co nejlepší orientaci
v Morenově přístupu.
G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek
Autoři srozumitelnou a přehlednou formou vymezují předmět sociální psychologie, pojednávají mimo jiné o sociálním chování, o sociální inteligenci, komunikaci i sociálních skupinách.
Rodinný život se zdá být soukromou záležitostí. Sotva co ovšem bývá předmětem veřejných debat (vrcholnou politikou počínaje a „drby“ konče) tak často jako právě život v rodině.
Přestože doba národního socialismu patří k jedné z nejlépe prozkoumaných epoch německých dějin, ještě stále kolují zvěsti a polopravdy. Odstranil Hitler nezaměstnanost? Ctili nacisté rodinné hodnoty?
Studie o vzniku a osudech sochy historika, muzikologa a komunistického politika Zdeňka Nejedlého, která byla v jeho rodné Litomyšli postavena v roce 1978 a v polistopadovém období se stala předmětem opakujících se vzrušených debat.
Kniha, která vychází k životnímu jubileu sociologa Jiřího Šubrta, představuje odbornou práci tohoto autora v její mnohotvárné šíři a specifických podobách.
Tato publikace je ideální nejen pro studenty a akademiky, ale i pro všechny, kteří se zajímají o inovativní a udržitelné přístupy v oblasti sociální politiky.
Publikace je zpracována jako metodika práce u lidí s Aspergerovým syndromem, která obsahuje pracovní listy rozdělené do pěti tematických celků – emoce, neverbální a verbální komunikace, vztahy s druhými lidmi, společenské chování.
Noc představuje všeobecně zvláštní či svým způsobem mimoběžný čas s vlastními významy, příležitostmi a nebezpečími, a také politickými, náboženskými, společenskými i hospodářskými důsledky.
Průmysloví dělníci sice patřili v rámci diktatury k privilegovaným a loajálním částem společnosti, přesto paradoxně byli zdaleka nejčastěji protestující společenskou skupinou. Mohli si totiž na rozdíl od jiných dovolit razantně prosazovat své zájmy.
Další vydání knihy, která podává výklad učení sociologů 19. a počátku 20. století z perspektivy změn, jimiž prochází moderní společnost v současné době.