Kniha sleduje vývoj filosofického myšlení o člověku po Immanuelu Kantovi, s nímž je nejčastěji spojován zrod filosofické antropologie jako samostatné filosofické disciplíny.
Publikace nemá ambice být vyčerpávajícím popisem a analýzou vývoje antropologických názorů ve starších dějinách filosofie. Jejím cílem je spíše přiblížit čtenáři některé způsoby tázání po člověku v daných epochách.
Cramerovy studie shromážděné v této knize se týkají Kantovy Kritiky čistého rozumu. Probírají Kantův pojem objektu, soudu a sebevědomí, interpretují však i další podstatné elementy Kantovy teoretické filosofie.
Jak může Británie nově definovat svou identitu a co ji v nadcházejících letech udrží pohromadě? Čemu jsou její obyvatelé povinováni a proč? Jak reagují na následky globalizace a masové migrace, na vzestup islámu a úpadek křesťanské víry?
V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné.
Ne každé téma však bylo v dějinách i současnosti tohoto náboženství diskutováno tak soustavně a s takovou vážností či zaujatostí, jako právě požívání alkoholu v každodenním životě muslimů.
Ve studii z pozůstalosti Věčnost a dějinnost zkoumá Jan Patočka různé moderní koncepce člověka a zároveň formuluje svou vlastní filosofickou pozici. Studie završuje řadu článků, jimiž se Jan Patočka filosoficky vyrovnával s Rádlovou Útěchou z filosofie.
Nová monografie česko-římského teologa Karla Skalického se pokouší pohlédnout na evropskou historii, zvláště pak na dějiny 20. století v Československu a v zemích za železnou oponou, prizmatem klíčových historických přelomů – revolucí.
Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné do by
Axela Honnetha překládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frankfurtské
školy od jejího založení až po současnost. Práce je důležitým příspěvkem
k sociální kritice společnosti.
Nejedná se o další z mnoha tradičních biografií
prototypu západního náboženského
konvertity. Autor namísto toho zásadním
způsobem přehodnocuje apoštolův
život a dokládá, že jeho vývoj od židovské
ke křesťanské byl postupný proces.
