Výsledek pro: Tábor

Pohádkový příběh o statečné čokoládové holčičce Fíně, o zahořklém Čokožroutovi, panu Marcipánovi, BonBonovi, Chilli Kostičce, Naty a vlastně o celém tajemství Muzea čokolády a marcipánu v Táboře.

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Kniha je v ruském jazyce

Stalinský režim v období od léta 1937 do listopadu 1938 uvěznil více než milion a půl lidí kvůli údajné „kontrarevoluční“ a „protisovětské“ činnosti a zčásti je hromadně popravil nebo poslal do vyhnanství v nechvalně známých táborech „gulag“.

Svůj první knižní rozhovor poskytl Marek Vácha svému příteli, bývalému studentu a vedoucímu táborů pro mládež Jožinu Valentovi.

Janusz Korczak (22.7. 1878 nebo 1879 – 10. 8. 1942). Během nacistické okupace Polska prokázal neobyčejné hrdinství, ochraňoval své svěřence nejprve ve Varšavě, v židovském ghettu, posléze i na jejich poslední cestě ve vyhlazovacím táboře v Treblince.

Jak dopadne válečný střet Skýtů a Chetitů? Zrada v táboře Armády živých byla potrestána za cenu smrti nevinné, ale spojenectví mezi třemi kočovnickými rody bylo nejspíš už navěky narušeno.

Dvě sestry jsou za války brutálně rozděleny. Zatímco Ania je uvržena do pekla na zemi v koncentračním táboře, Danutu zavede osud do polského odboje

Řadový voják Josef Sedlmeier za války prošel různými frontami, byl raněný a jaro roku 1945 ho zastihlo spolu s dalšími vojáky na únikové cestě směrem na západ, domů, případně do amerického válečného zajetí....

Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, kterému se v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald podařilo zachránit tisícovku dětí. Dětí, na které čekala smrt. Jmenoval se Antonín Kalina a byl z Třebíče.

Selma Merbaumová se narodila v Černovicích roku 1924 do židovské rodiny a zemřela v pracovním táboře Michajlovka na Ukrajině roku 1942. Dnes je řazena k trojici vynikajících německy píšících básníků Bukoviny, vedle Rosy Ausländerové a Paula Celana.

„Radši na to děcko zapomeňte, beztak nepřežije…“ S touto větou byla matka Evy Umlaufové konfrontována na začátku roku 1945 po příjezdu do Osvětimi.

Název knižní publikace již sám o sobě přesně indikuje její obsah. Demarkační linie je feno-ménem, který má dlouhou historii, do níž se nejvýrazněji zapsala na konci 2. světové války v Evropě.

Druhé, textově i obrazově bohatě rozšířené vydání knihy o koncentračním táboře Mauthausen je příběhem o veliké bolesti, o smrti, ale také o obrovské vůli žít. Je o tom, co se skutečně událo a na co by se nemělo zapomínat.

Autor se pokouší pomocí empatie a důrazu na citlivost vědomí stavět mosty mezi Českou republikou a Rakouskem, různými kulturami, vědeckými přístupy a uměleckými výrazy.

Kniha poodhaluje nejen to, proč si Adolf Hitler vybral děti zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda a z jeho synů udělal první dva Rakušany deportované do koncentračního tábora v Dachau, ale zabývá se také odvahou královské rodiny.

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem.

Legendární román o legendárním boji, největší vzpouře Židů proti nacistům. Miliony Židů skončily v táborech smrti. Ale tisíce lidí natěsnaných ve varšavském ghettu odmítly jít jako ovce na porážku.

Publikace se zabývá málo známým tématem kněžského nemocenského pojištění a to formou dílčích analýz doposud nezpracovaných archivních dokumentů.

Fascinují a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let.

Psychologicko-filozofický román dvou časových rovin. Jeho těžiště spočívá ve vyhlazovacím sektoru tábora smrti Sobibór, kde se nacházely plynové komory, masové hroby a spalovací rošty.