Životopis Přemysla Pittera je příběhem českého protestantského myslitele a charitativního a sociálního pracovníka, který většinu života prožil ve sporu s určujícími dějinnými proudy minulého věku.
Dr. Aribert Heim (nar. 1914, zemřel patrně r. 1992 v Káhiře), nacistický lékař, příslušník SS, přezdívaný dr. Smrt. V roce 1941 pracoval pár měsíců v koncentračním táboře Mauthausen, ale stihl se za tu dobu neblaze zapsat do dějin.
V dobrodružném románu z prostředí vodáckého prázdninového tábora seznamuje s průběhem událostí třináctiletý chlapec, prázdninový nováček, který teprve mezi vodáky nachází místo a zapomíná s nimi na svou tělesnou vadu.
V dobrodružném románu z prostředí vodáckého prázdninového tábora seznamuje s průběhem událostí třináctiletý chlapec, prázdninový nováček, který teprve mezi vodáky nachází místo a zapomíná s nimi na svou tělesnou vadu.
Tato kniha nabízí v encyklopedické podobě přehled autobusů, trolejbusů i zajímavých nerealizovaných prototypů, které se vyráběly v letech 1945-1990 v jednotlivých zemích "socialistického tábora".
Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí.
Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Kniha je v ruském jazyce
Stalinský režim v období od léta 1937 do listopadu 1938 uvěznil více než milion a půl lidí kvůli údajné „kontrarevoluční“ a „protisovětské“ činnosti a zčásti je hromadně popravil nebo poslal do vyhnanství v nechvalně známých táborech „gulag“.
Janusz Korczak (22.7. 1878 nebo 1879 – 10. 8. 1942). Během nacistické okupace Polska prokázal neobyčejné hrdinství, ochraňoval své svěřence nejprve ve Varšavě, v židovském ghettu, posléze i na jejich poslední cestě ve vyhlazovacím táboře v Treblince.
Ve svých memoárech Nějaké otázky?! se ruský spisovatel a básník,vrací k období let 1948–1955, která prožil v sovětských věznicích a táborech Gulagu, především pak v oblasti Kolymy na Dálném východě.
Na Princetonské univerzitě umírá v laboratoři, kde se pracuje s nebezpečným biologickým materiálem, úspěšný genetik. V římské bazilice sv. Petra je nalezen mrtvý vatikánský archeolog. V Africe je u tábora Červeného kříže zavražděn syn senátora...
Kniha poodhaluje nejen to, proč si Adolf Hitler vybral děti zavražděného arcivévody Františka Ferdinanda a z jeho synů udělal první dva Rakušany deportované do koncentračního tábora v Dachau, ale zabývá se také odvahou královské rodiny.
V roce 1938 kulminovala stalinská hrůzovláda. Ve věznicích a v táborech Gulagu skončilo jeden a půl milionu lidí. Odhadem sedm set tisíc lidí zahynulo na popravištích. V soukolí Velkého teroru našly smrt i stovky Čechoslováků.
Autorka v knize barvitě líčí nevšední zážitky z rakouského
uprchlického tábora Traiskirchenu a popisuje
zde peripetie, jimiž musela spolu s přítelem
projít, než konečně stanuli na australské půdě.
Mercy Lynchová pracuje ve vojenské nemocnici. Po smrti manžela v zajateckém táboře ji už ve Virginii nic nedrží, a proto se vydává najít svého zraněného otce, který se s ní touží setkat.
Bářina první cesta do minulosti vedla před Tróju zrovna do okamžiku, kdy se hrdina Achilleus hádal s Agamemnonem. Po návratu Bára zjistila, že za tu hádku zaplatí životem Achilleův přítel Patroklos.
Příběhem literární Dity, jehož předlohou jsou vzpomínky skutečné, dnes osmdesátileté Dity Krausové, se vracíme k polozapomenuté historii rodinného tábora, který existoval v Březince od září 1943 do července 1944.