Kolektivní monografie Republika ve změnách a trvání přináší kapitoly přibližující čtenářům i v novější době velmi aktuální problematiku promýšlení filozofie českých dějin a hledání idejí a cílů nového státu.
Kniha přináší soubor studií historičky a archivářky Olgy Fejtové, které byly vydány v letech 1988–2020 v českých i zahraničních periodikách a souborných dílech a jež se tematicky zaměřují na různé aspekty dějin měst a jejich elit v raném novověku.
Andrej Sannikov je politický a sociální aktivista, koordinátor sociálního programu „Evropské Bělorusko“ a iniciativy „Chartyja 97“. V roce 2010 kandidoval v prezidentských volbách v Bělorusku. Jeho autobiografie mapuje jeho život.
Co přesně se onoho památného dne, kdy bylo vysílání zahájeno, odehrálo? Co bylo v následujících měsících na programu? Jak se vyvíjela Československá televize do okamžiku, než získala právní subjektivitu a nabalila na sebe milion koncesionářů?
Dvojjazyčná ročenka je médiem věnovaným odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě.
V naší studii zkoumáme projevy kulturní skupinové a individuální autorské identity především v krásné literatuře, popřípadě v některých příhodných žánrech lokálního písemnictví.
Do nedávné doby opomíjená historie útěků a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa stále přináší řadu otázek, které jsou předmětem veřejných diskuzí i odborných polemik.
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů.
Kolektivní monografie předních odborníků z Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy má za cíl přiblížit českému čtenáři, jakým způsobem se vyvíjela německá společnost v letech 1989–2021.
Kniha poskytuje komplexní pohled na migrační proudy od počátků lidstva až po současnost, čímž prezentuje detailní globální historii. Nejde pouze o klasický přehled, ale o skutečnou studii, která všechny klíčové události a historické jevy vysvětluje.
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Kniha poskytuje souhrnný pohled na vztah Tomáše Masaryka k Židům a židovské otázce v českém i evropském kontextu a také na poměr významných židovských osobností k Československu a k Masarykovi zvláště.
Pokračování válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1943 a přináší 160 dokumentů, které dokumentují přelomovou fázi druhé světové války.
Titul „Krétská epopej“ napovídá, že ústředním námětem knihy je staletý heroický boj řeckých Kréťanů za svobodu proti dobyvatelům a okupantům, kterých se na ostrově v průběhu věků vystřídalo vícero.
Kniha se zabývá návrhem na vydání národnostního statutu v Československu v roce 1938, který byl pokusem řešit složitou situaci, do které se československý stát koncem třicátých let dostal.
Publikace je jedním z výstupů Stálé konference rakouských a českých historiků, která vznikla v roce 2009 a zabývá se kontinuálně problematikou moderních česko-rakouských dějin.
