E-kniha o experimentální fyzice elementárních částic vznikla na základě přednášek pro studenty magisterského a doktorského studia Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Od edenu po armagedon.
Před 6000 lety první světová civilizace, Sumerové, zaznamenávala příběhy o podivných nebeských bozích, kteří podle sumerské víry sestoupili z nebe, aby stvořili lidstvo.
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
Listopadový ??Protestant je plný existenciálních témat: o doprovázení umírajících a práci s narkomany vypráví Jiří Krejčí. Petr P. Payne zkoumá, jak hluboký dopad má na vězně studium teologie.
Odborná monografie se zabývá problematikou ucelené rehabilitace osob v seniorském věku s ohledem na kognitivní deficity způsobené procesem stárnutí a rozvojem patologických změn, především při Alzheimerově nemoci.
Květnové číslo otvírá rozhovor Petra Tureckého se Suleimanem Abu Dayyehem o Izraeli a Palestině . Dva texty představují brexit v kritickém pohledu skotské reformované církve a Tomáše Bíska a upozorňují na problémy, které se u nás neřeší.
Čím více se v katolické církvi doceňuje význam obdarování, která každý křesťan dostává, tím více je také třeba mluvit o úkolech, které z toho v oblasti pastorace plynou.
Osm příspěvků zařazených do knihy Po cestách kritického myšlení je provázáno vztahem k dílu Otakara A. Fundy. Nabízí rozbor vývoje Fundova myšlení a zasazuje je do kontextu obecných kulturně-filosofických problémů současnosti.
Před lety si Pavel Krejčí přečetl informaci o indických knihovnách palmových listů, v nichž jsou ochraňovány před tisíci roky pořízené záznamy budoucích životních příběhů dnešních lidí, a byl tímto tématem uchvácen.
Monografie je věnována významnému židovskému teologovi, spjatému svým životem a působením s Prahou, u něhož legenda o stvoření golema v obecném povědomí zcela překryla jeho význam pro židovské, ale také obecněji evropské dějiny náboženského myšlení.
Pérák je zřejmě nejslavnější českou mytickou postavou 20. století. Tento legendární fantom druhé světové války bývá popisován jako hrdina skákající po nočních střechách pomocí ocelových per připevněných na nohou a bojující proti nacistům.
Filosof Jiří Fuchs se pokouší analyzovat příčiny a souvislosti migrační krize systematičtěji a s hlubším záběrem, než s jakým se obvykle setkáváme v povrchních úvahách na toto téma v médiích.
Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.