Ježíšův džihád je kniha o usmíření a jednání, návod pro všechny křesťany a muslimy, kteří se chtějí přidat k Ježíšově džihádu – bok po boku nenásilně bojovat za spravedlnost a mír.
„Tato kniha pojednává o stětí zlé čarodějnice.“ Těmito slovy začíná působivý rozbor psychiky moderní ženy od jungiánské psychoanalytičky Marion Woodmanové, v němž se zabývá skrytými příčinami nutkavého chování.
Kniha je pokusem rekonstruovat a teologicky zhodnotit sebepojetí české katolické církve na začátku 3. tisíciletí, jak se projevilo v závěrečném dokumentu Plenárního sněmu katolické církve v ČR Život a poslání křesťanů v církvi a ve světě.
Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.
Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek.
Velikonoční vyznání, že Ježíš byl vzkříšen, je zásadním východiskem jak pro křesťanskou víru, tak pro křesťanskou teologii. Tato kniha proto začíná touto zásadní vnitřní perspektivou křesťanství, využívá vhledů interního realismu a sémiotiky ...
Kniha představuje úvahy dvaadvaceti osobností (mj. akademiků, novinářů, politiků, a to muslimů i nemuslimů) o otázkách, jež v praxi vyvolávají nejčastější neshody.
Tato kniha je první českou monografii, která se systematicky a kriticky věnuje pojetí morální odpovědnosti v díle židovského filosofa Hanse Jonase (1903–1993).
Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích.
Antologie textů z německého časopisu pro současnou geomantii a hlubinnou ekologii Hagia Chora, dnes nejvýznamnějšího evropského geomantického fóra, si klade otázku: Co je to současná geomancie?
Výsledky moderní evoluční biologie naznačují, že mravnost v lidských společnostech není jen nějakou konvenční „nadstavbou“, nýbrž navazuje na podstatné rysy všeho živého a rozvíjí je specificky lidskou kulturou.
V době, kdy Mohamed umíral, byli křesťané a židé v Arábii již zcela podrobeni. Historie jeho vztahů vůči nim stanovila na dalších 1400 let způsob, jakým s nimi bude zacházeno.
Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě.