Výsledek pro: UNI

Publikace vznikla ve snaze získat aktuální pohled na nejnovější dějiny Ruska a Evropské unie a podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk zachytit současnost ruských reálií s výhledem do budoucnosti.

Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.

Další titul z edice Dějiny států.

Dějiny západoevropského státu od počátku přes bouřlivý rozvoj díky mořeplavbě až po úpadek a nový vzestup po vstupu do Evropské unie.

Kniha významného polského historika Andrzeje Chwalby mapuje vývoj země od jednání zástupců vládní moci, Solidarity a církví u kulatého stolu v roce 1989, které umožnilo první svobodné volby ve východním bloku, až po období vstupu země do Evropské unie.

Autor v novém titulu edice Polozapomenuté války neakcentuje pouze vojenské aspekty událostí zmiňované doby, nýbrž i fakta dokumentující hospodářskou a demografickou převahu Severu nad Jihem.

Kniha je plná faktů o historii a osobnostech spojených s jedinečnou oblastí USA, kde se setkávají hranice čtyř států Unie.

Kniha přináší ucelený přehled dějin civilizačního okruhu vzniklého na troskách západořímské říše.

Porážka Hitlera jako přímý důsledek zrady jeho vlastních lidí.

Sir Oswald Mosley patří mimo jakoukoli pochybnost k nejpozoruhodnějším postavám britských dějin 20. století.

Byl Izrael založen Československem? Kniha Slovanský Jeruzalém tuto otázku prozkoumává a výsledná zjištění mají složitý charakter.

Dějiny alchymie patří k oblastem přírodních věd, jejichž studium patří k velmi obtížným, už proto, že tato nauka existovala téměř dvě tisíciletí, a objevila se na třech kontinentech.

Studie pohlíží na středoevropské umění za vlády Lucemburků v širším geografickém záběru

Kniha seznamuje s dějinami Portugalska od nejstarších dob až po jeho vstup do Evropské unie.

Zánik koloniálních impérií v Africe se stal přelomovou událostí 20. století. Definitivně skončilo období novověké evropské expanze i mocenská priorita několika málo západoevropských států v globálním politickém systému.

Kniha je novým původním příspěvkem české historiografie k interpretaci evropských dějin 16. století. Autor znovu otvírá zdánlivě jednoduché téma, kterým je tzv. Šmalkaldská válka (1546-1547).

Vladimír Špidla, donedávna evropský komisař pro sociální záležitosti, a jeho bývalá asistentka Magdaléna Frouzová se ohlížejí za pěti lety strávenými v Bruselu. Nabízejí přitom dva zcela odlišné pohledy.

Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?“ pojat nekonvenčně a s kritickým pohledem na tuto pohnutou epochu.

Projekt Jiřího z Poděbrad, od jehož zrodu uplynulo již více než 550 let, nepochybně patří k nejznámějším politickým projektům českých dějin, není-li mezi nimi dokonce ten vůbec nejslavnější.