Historie polsko-litevské unie, státu mnoha národů, kultur a vyznání sjednocených pod žezlem rodu Jagellonců, odkrývá před českým čtenářem téměř neznámé politické a kulturní souvislosti, které dodnes výrazně ovlivňují náš region.
Kniha mapuje dějiny Chorvatska od starověkých Ilyrů přes antickou periodu spjatou s obsazením země Římany, příchod Slovanů, začátky chorvatského království až k osmisetletému období, kdy bylo Chorvatsko spojené personální unií s uherským státem.
Kniha významného polského historika Andrzeje Chwalby mapuje vývoj země od jednání zástupců vládní moci, Solidarity a církví u kulatého stolu v roce 1989, které umožnilo první svobodné volby ve východním bloku, až po období vstupu země do Evropské unie.
Autor v novém titulu edice Polozapomenuté války neakcentuje pouze vojenské aspekty událostí zmiňované doby, nýbrž i fakta dokumentující hospodářskou a demografickou převahu Severu nad Jihem.
Publikace vznikla ve snaze získat aktuální pohled na nejnovější dějiny Ruska a Evropské unie a podobně jako Tomáš Garrigue Masaryk zachytit současnost ruských reálií s výhledem do budoucnosti.
Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století.
Zánik koloniálních impérií v Africe se stal přelomovou událostí 20. století. Definitivně skončilo období novověké evropské expanze i mocenská priorita několika málo západoevropských států v globálním politickém systému.
Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?“ pojat nekonvenčně a s kritickým pohledem na tuto pohnutou epochu.
Kniha je novým původním příspěvkem české historiografie k interpretaci evropských dějin 16. století. Autor znovu otvírá zdánlivě jednoduché téma, kterým je tzv. Šmalkaldská válka (1546-1547).
Otoč se a utíkej je pouť netradičnými cestami, na nichž bohem nadaní vojevůdci po posledních několik tisíc let vynalézali a znovuobjevovali černé umění války. Nemluvíme zde o prachobyčejných udřených vojácích (ačkoliv dějiny jimi oplývají).
Jak hluboké jsou stopy, které železná opona zanechala v příhraničních oblastech mezi Českou republikou a Rakouskem? Jaký vliv měla studená válka na vztah mezi Čechy a Rakušany?
Monografie představuje dějiny Litvy od pohanského dávnověku přes vrcholný středověk, kdy velkoknížeti nabízeli husité královskou korunu, až po zpívající revoluci 1989 a nelehký postsovětský vývoj a vstup do EU.
Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.
Václav Klaus je prezidentem České republiky již sedm let. I rok 2009 byl nabitý událostmi. Václav Klaus měl v tomto roce mnoho témat, kterými se snažil oslovit českou a mezinárodní veřejnost.