Jak sílí globální klimatické změny a jak se ve veřejném prostoru stále častěji diskutuje o umělé inteligenci, objevují se i různé představy, zda by UI nešla využít právě pro řešení klimatické krize.
Šestý díl knihy "Umělá inteligence" je soustředěn na problematiku rozpoznávání a automatického zpracování znalostí a představuje čtenáři techniky, které hrají při řešení těchto úloh zásadní roli.
Autoři jednotlivých kapitol se přístupnou formou zamýšlejí nad současným stavem i nad možnými směry vývoje teoretických disciplín i technologií potřebných pro vytváření systémů umělé inteligence.
Monografie Umělá inteligence & právo Lindy Kolaříkové a Filipa Horáka z KPMG přináší obecný úvod k umělé inteligenci („ai“), jako je např. její vymezení a dělení, zabývá se elektronickou osobou jako subjektem práva, vývojem umělé inteligence...
Kniha rozhovorů s dvanácti osobnostmi, které svým statečným občanským postojem vzdorovali buď v minulosti totalitní zvůli, nebo v přítomnosti marasmu korupce navzdory hrozícím problémům.
Záměrem knihy Digitální Extáze: Iluze umělé (nápodoby) inteligence je přiblížit vztah umělé inteligence k našemu žitému a prožívanému světu – to, co je, jak na nás působí a jaké dojmy či iluze v nás umělá inteligence vzbuzuje.
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století.
V katastrofických filmech bývá konflikt mezi lidmi a inteligentními stroji líčen jako nevyhnutelný, navíc s deprimujícím výsledkem. Stuart Russell v této přelomové knize tvrdí, že se takovému scénáři můžeme vyhnout .
Kniha Inteligentní stroje a právo nabízí čtenářsky přístupný pohled na vybrané právní úpravy týkající se nakládání s informacemi a daty v kontextu českého, unijního i amerického práva.