Kniha věnována památce nedožitých padesátin Zuzany Navarové. Obsáhle, podrobně a přehledně mapuje hudební historii Nerezu v letech 1980 –1994 a následně také individuální cesty členů kapely po jejím rozpadu.
Kniha představuje první kompletní vydání jedinečného zdroje k poznání osobnosti Antonína Dvořáka, a sice korespondence, kterou o Dvořákovi vedl jeho věrný pomocník za amerického pobytu, vynikající violista Josef Jan Kovařík s Dvořákovým životopiscem.
„Než potkal Jima Morrisona, než si s Rayem Manzarekem a Robbym Kriegerem zajamoval na „Little Red Rooster“, nebo než si přečetl text „Break on Through“, vzal si John Densmore LSD. Bylo to jeho první nahlédnutí do propasti.
Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V.
Za deset let se autor setkával s architekty z více jak 140 zemí světa, ale nepotkal ani jediného, který by dokázal odpovědět na otázku, co je to psychologie architektury. Měli by znát ty, pro které jej tvoří.
Výjimečná publikace, jejíž součástí je audionahrávka výslovnosti ve formátu MP3 ke stažení v délce 90 minut. Je určena studentům vokálních kateder, vokálním pedagogům, dirigentům a širší veřejnosti, jež se zajímá o francouzskou operní literaturu.
Kniha muzikologa a estetika charakterizuje stěžejní okruhy autorova trvalého zájmu i způsob zkoumání a výkladu, který je vnitřně sjednocuje. Rozpravy byly téměř všechny jednotlivě publikovány.
Společný svazek Knihovny Václava Havla a Národního filmového archivu vůbec poprvé mapuje snad nejméně známou tvář jedné z klíčových postav české filmové „nové vlny“ 60. let minulého století: Představuje Pavla Juráčka jako publicistu.
Kniha o minulosti i současnosti městského obvodu Plzeň 1 (Roudná, Lochotín, Bolevec, Košutka, Vinice, Bílá Hora). Unikátní srovnání historických i současných fotografií dokumentuje proměny, které naše okolí provází.
Kolektivní monografie autorů z Filozofické fakulty UK pojednává o Wagnerově nechvalně proslulém spisu Židovství v hudbě a obecněji o sociálně-politických aspektech provozování Wagnerových oper.