Výsledek pro: Václav Havel

Jaká minulost se vynořuje ve veřejném prostoru dnešní Prahy? Kdo jsou ti, kteří ji prostřednictvím nebo za přispění hudby připomínají?

Hlavním tématem druhého čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je architektura doby normalizace.

Jak může znít v evropsky integrované a globálně provázané společnosti na počátku 21. století ona česká otázka, která po dvě staletí definovala náš politický i sociální vývoj a jejíž součástí vždy bylo i postavení naší země a národa v Evropě?

Rozšířené, aktualizované vydání úspěšného titulu. Martin Řezníček se takřka každý večer po dobu pěti let pokoušel divákům přiblížit změny, jimiž procházejí USA a které jsou možná nejhlubší za několik posledních dekád.

Jaderný fyzik František Janouch (* 1931) je bezesporu jednou z nejvýznamnějších osobností českého veřejného a společenského života druhé poloviny 20. století. Rozsáhlá kniha pamětí.

Michal Hýbek nebyl jen „kameraman disentu“, byl všestrannou osobností s kontakty a zájmy v oblasti hudby, výtvarné kultury a divadla, o kterých přinášel svou tvorbou svědectví.

Vzpomínky české novinářky, prozaičky a kulturní organizátorky (mj. též ministryně kultury města Hamburk) Dani Horákové na léta strávená s jejím manželem, filmovým režisérem, scenáristou a prozaikem Pavlem Juráčkem.

Antologie přináší ohlasy na literární tvorbu Marie Majerové v jejím hlavním tvůrčím období.

V létě roku 1989 založil skladatel Michael Kocáb spolu s novinářem Michalem Horáčkem iniciativu MOST, která si dala za cíl zprostředkovat jednání mezi komunistickou mocí a představiteli nezávislých opozičních sdružení.

Autobiografické vyprávění emeritního starosty Litomyšle Miroslava Brýdla (*1941) se zaměřuje především na období po roce 1989, během kterého se Litomyšl stala díky jeho dlouhodobým koncepčním aktivitám evropsky oceňovaným centrem moderní architektury

Janáčkova akademie múzických umění od roku 1993 uděluje titul doctor honoris causa nejvýznamnějším osobnostem českého i světového dramatického a hudebního umění. Dosud bylo uděleno 19 titulů mistrovským umělcům.

Myšlení Josefa Šafaříka, který vždy očekával více od jednotlivce než od společnosti a varoval před intelektuálním a etickým konformismem, je prodchnuto hlubokým humanismem.

Kniha publicisty a předsedy Klubu na obranu demokracie Bohumila Doležala prostřednictvím jeho článků mapuje sedmileté období od nástupu „Nových pořádků“ v roce 2013, tedy zejména důsledky prezidentství Miloše Zemana a mocenského vzestupu A. Babiše.

U příležitosti 60. výročí vznikla ročenka Divadla Na zábradlí mapující nejvýznamnější éry v historii divadla i jeho současnost. Divadlo Na zábradlí vzniklo podobně jako jiné malé scény na přelomu 50. a 60. let minulého století.

Hradčany a Nový Svět – místa spjatá s českou historií. Ale ve vzpomínkách malíře Jiřího Anderleho se před čtenářem objevují v docela jiné podobě, než jak ji vnímají davy turistů.

Vladimír Veit patří spolu s Jaroslavem Hutkou k praotcům českého folku. Jejich společné začátky přinesly v sezóně 1967–1968 rané pokusy o české převody Dylana a Donovana, ale i první písně vlastní.

Komiks chce zprostředkovat zejména mladším generacím zlomové události našich moderních dějin, které ukončily 41leté období komunistické diktatury.

Memoárový text výtvarníka Aleše Lamra pokrývá období od druhé světové války po současnost. Momenty ze soukromého života se v knize prolínají se vzpomínkami z oblasti výtvarného umění.

Autor Martin Nekola je historik, který se mnoho let věnuje výzkumu krajanských komunit v zahraničí. Ve své poslední knize se zaměřuje na málo probádané, ale fascinující téma Čechů na Novém Zélandu.

Derek Sayer ve své monumentální knize Praha, hlavní město dvacátého století skládá střípky kulturních dějin Prahy a Československa mezi dvěma světovými válkami, aby ukázal, jak zapadají do mozaiky evropských dějin.