Faktografická kniha líčí konečnou fázi druhé světové války v bunkru pod Říšským kancléřstvím. Na jejím základě (a na základě vzpomínek Traudl Jungeové) vznikl úspěšný film Bernda Eichingera, jehož scénář je také součástí tohoto vydání.
Erika Bezdíčková se narodila 26. září 1931 v Žilině do židovské rodiny Kellermannových. Jako autorka autobiografického příběhu byla v roce 1944 jako třináctiletá odsunuta do Osvětimi, kde zahynuli oba rodiče i větší část rodiny.
Kniha je věnována historii česko-moravsko-slezského pohraničí, speciálně té části Československé republiky, která se po Mnichovské dohodě stala Říšskou župou Sudety.
Bitva, která se odehrála 24. srpna 1944 u Jindřichova Hradce, byla prvním velkým leteckým střetnutím mezi americkým a německým letectvem nad naším územím.
Jednoho dne zatelefonovala reportérce Hanně Krall a řekla jí, že chce, aby o ní napsala román. Z té knihy jednou vznikne film a ji prý bude hrát Elizabeth Taylorová. Myslíte si, že je to vtip? Ani trochu.
Esejisticky psaná studie o velkém českém kondotiérovi, jenž tak podstatně zasáhl do dějin třicetileté války a jehož závratný vzestup a pád poutá umělce i historiky po staletí.
Tato publikace je volným pokračováním knihy „Cizinci v RAF – Stíhači z okupované Evropy v bitvě o Británii“. I zde je věnována pozornost stíhacím pilotům, kteří statečně reprezentovali vůli svých okupovaných národů k boji proti nacistickému Německu.
Velkoformátová publikace představuje soubor více než 300 unikátních fotografií Stanislava Maršála, které dokumentují následky spojeneckých náletů na Prahu ze 14. února a 25. března 1945.
Spitfire… Jedna z ikon druhé světové války. Překrásná
a výkonná stíhačka, která se stala miláčkem
britské veřejnosti už v době, kdy bránila za
bitvy o Británii její nebe a sváděla těžké a urputné
boje se stíhacími letouny nacistického Německa.
Bohatým obrazovým doprovodem vybavený kompletní přehled německých stíhacích es 1. světové války, přibližující osudy těch nejproslulejších nositelů legendárního vyznamenání „Modrý Max“ a dalších významných letců ve službách císařského Německa.
Na grónském ledovci učiní expediční tým šokující objev. Sto sedmdesát metrů pod povrchem je v ledu pohřbený vrak starodávné lodi – a devět dokonale zachovalých Vikingů. Runové nápisy naznačují, že plavidlo ztroskotalo v roce 1016 našeho letopočtu.
