Záblesk Iridia je krátká intenzivní novela o hledání smyslu lidské existence. Autor v ní s jemnou poetikou ale i s upřímností rozehrává příběh, v němž se prolíná nekonečný vesmír s niternými vzpomínkami na odchod milované ženy.
Římský deník spolu s Římskými sonety je holdem Římu, městu, které Vjačeslav Ivanov (1866–1949) považoval za svůj druhý domov. Martin C. Putna Ivanovovy básně doprovodil komentáři, ukázkami vzpomínek Ivanovovy dcery Lidije a doslovem.
Dobrodružná výprava na motorkách ze severu až na nejjižnější cíp afrického kontinentu – k mysu Dobré naděje. Podle scénářů Martina Písaříka a s využitím komentářů a vzpomínek Igora Brezovara napsala Gabriela Pavelková (alias Zorka Horká).
Básnický proud mezi češtinou a polštinou. Jeden břeh, jedna řeka, jedna chvíle. Pro jednou máme jeden druhého. Téma domova, téma míst. Je to něco vzadu. Dávná vzpomínka, která se nezhmotnila. Jazyky a těla smýváme pod vodou, abychom se nepodvedli.
Po svém debutu, vzpomínkové knížce Flashky (Praha, Torst 2014), vydala Eva Zábranová (* 1964 v Praze) povídkovou knížku Cesty (Praha, Torst 2015). Její třetí kniha Chtíč je koláží textů divokých, svědeckých i provokativních, dějových i úvahových.
Druhá světová válka je zásadní mezník našich i světových dějin. Právem je trvale předmětem vzpomínek, úvah a reflexí jak tehdejších dějů a událostí, tak jejich pozdějších i současných interpretací a aktuálních souvislostí.
Langhans: jedno jméno, jedno místo. Kronika domu v centru Prahy.
150 let kulturní historie na pozadí dějinných zvratů.
400 vybraných portrétů osobností, které zrcadlí paměť a sílu této země.
Brutální vražda bezdomovce otřese malým městečkem Alberidge v národním parku Black Oak. Na místo přijíždí Mike Simmons, detektiv z oddělení vražd, samotářský cynik s bolavým srdcem a smutnými vzpomínkami.
Kniha vzpomínek matky básníka Jana Zábrany je kronikou pohnutého ženského osudu a současně i nenahraditelným svědectvím o životě na malém českém městě ve 30. letech
Když jsem byl malý chlapec odvezli mě a mého bratra z ráje do pekla. Tak jsme tomu tehdy říkali. Jediné, co nám zůstalo, byl svět vzpomínek, kam jsme ve svých představách potají utíkali.
Básnická sbírka Věchýtek Kasandřin je pátou knihou Pavla J. Hejátka. Je jiná, netypická, plná holanovské a kainarovské lyriky, vzpomínek na lásky i nelásky, první autorova milostná poloha.
Autor vás zve do svého Komplexu - podivného uzavřeného habitatu, jehož obyvatelé jsou zbaveni vzpomínek a vůbec nic netuší o tom, kde, z jakého důvodu a za jakým cílem se v něm ocitli. Žijí ve světě, který existuje sám o sobě a sám pro sebe.
