Překladatelka z francouzštiny vzpomíná na svého manžela, básníka Ladislava Dvořáka a své celoživotní přátele Václava a Olgu Havlovi, Jana Zábranu, Emanuela Fryntu, Jiřího Koláře, Josefa Hiršala aj.
První próza autora úspěšné knihy Europeana je hrou na vzpomínání týkající se let 1965 až 1989, v níž autor propojuje důležité s nedůležitým, osobní se společenským a která je rovněž jakýmsi komentářem o životě v reálném socialismu.
Autor knihy zachytil historii své rodiny a rodiny své manželky Věry včetně početného příbuzenstva.
Opíraje se o svou paměť a řadu zachovaných dokumentů podává svědectví o konkrétních lidech od dávných předků obou rodin až po současníky.
Příběhy o autorově dědečkovi, soukromém lékaři za první republiky, a tatínkovi, primáři za socialismu, jakož i některé události z autorova dětství podávají dílčí svědectví o obou těchto obdobích, jak je prožívaly rodiny dvou generací venkovských lékařů.
Brněnský publicista a autor povídkových knih Kristián Chalupa napsal knížku s názvem Osobnosti, lidé a podlidé, v níž vážně, ale i se svým typickým humorem popisuje setkání, debaty či postřehy o zajímavých lidech.
Legendární časopis ABC mladých techniků a přírodovědců okouzloval generace českých a moravských dětí. Hlavním strůjcem jeho úspěchu byl šéfredaktor Vlastislav Toman, který ábíčko vedl přes tři desetiletí.
Promluvy o Bohu, pravdě, lásce, bližním či o omylu pýchy a mnohé další prokládá autor vzpomínkami a příběhy. Cítíme z nich osobní zaujetí, kouzlo a bezprostřednost původního živě mluveného slova.
Debut polské scenáristky a režisérky Bronky Nowické (nar. 1974) Nakrmit kámen vyvolal po svém vydání značný ohlas, jehož výrazem se stalo udělení prestižní polské literární ceny Nike 2016.
Součástí edice je i studie o „českých stopách“ v Jižní Americe a Africe s důrazem na krátkodobou ekonomickou migraci, objasnění politické situace v popisovaných zemích v meziválečné době a stručný rozbor pamětí.
Kniha přináší autorčino autentické svědectví o tom, jak v roce 1919 opustila sovětské Rusko, ale vzápětí se tam velmi nebezpečnou ilegální cestou vrátila pro svého uvězněného manžela. Ve svém vyprávění líčí složité peripetie spojené s návratem.
Kniha se věnuje případu koleje Středoevropské univerzity, která existovala v Praze v první polovině 90. let 20. století a u jejíhož zrodu stál americký mecenáš maďarského původu George Soros.
Ve svých sedmnácti letech opustil autor v roce 1958 rodnou Sýrii a již se nikdy nevrátil. Jeho druhým jazykem se stala čeština. Proto i jeho malá sbírka různých postřehů a myšlenek, které si během života zapisoval na různé lístečky, je dvojjazyčná.
Autor se v hrabalovskémV, částečně autobiografickém příběhu vyprávěném očima malého chlapce, vzpomíná na všední i nevšední okamžiky ze života v Katovicích během posledních měsíců války a na osvobození americkou armádou v roce 1945.
Peter Stuchlík se snaží poskládat několik střípků ze své paměti, jako hold člověku, který se jmenoval Miloslav Sonny Halas, aby jak sám říká: „sám nezapomněl; a těm, co ho měli rádi, osvěžil paměť“.