Hotel Korso před rokem 1989 a krátce po tomto roce byl hotel s tou nejhorší pověstí v Brně. Autorka zde pracovala v této době jako recepční a mistrně zaznamenala zážitky z této doby a to se šokující otevřeností a přitom s humorem.
Peter Stuchlík se snaží poskládat několik střípků ze své paměti, jako hold člověku, který se jmenoval Miloslav Sonny Halas, aby jak sám říká: „sám nezapomněl; a těm, co ho měli rádi, osvěžil paměť“.
Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny.
Autor o knize říká: Můj život poznamenala nejen druhá světová válka, ale především léta padesátá, šedesátá, včetně roku 1968 a takzvaná normalizace, kdy jsem pracoval jako novinář.
Příběh českého vesnického chlapce, od jeho narození až po dospělost jeho třiceti let. Vše v kulisách padesátých až sedmdesátých let. Autor tuto postavu vytvořil ve své představě a nechal ji, aby si šla nalézti svoje štěstí.
Rozhovory Jiřího Gruši od časů disentu po pozdní reflexi současných výzev Evropy (a České republiky v jednom z jejích středů) ústí v překvapivě živý proud.
Paměti Wernera Herzoga líčí v 36 krátkých pasážích scény a obrazy z neuvěřitelně bohatého autorova života, doplněné jeho krátkými úvahami. Zachycují život v rozpětí jednoho století, který by se nevešel ani do jednoho z jeho slavných filmů.
„Na celé širé planetě se nenarodil svéráznější jedinec než můj otec.“
Joonatan obdrží naléhavý telefonát: babička je v posledním tažení. Mladík popadne otcovu vojenskou
přilbu, nasedne do auta a vyrazí do Helsinek.
Je poslední žijící prvorepublikovou filmovou hvězdou,
a jak sama říká, vzpomínat může bez zábran, protože
není nikdo, kdo by s ní polemizoval, nebo ji snad dokonce
zažaloval.
Autorka se coby americká ministryně zahraničí během dvou prezidentských období Billa Clintona podílela na zásadních politických rozhodnutích své doby a účastnila se nejednoho dějinného dramatu.
Nová kniha hudebníka, malíře a spisovatele Vlastimila Třešňáka, nazvaná výstižně eNTé, nabízí pětadvacet pohledů do zákulisí populární hudby dvacátého století.
