Knihu Co by sis přál sestavil Petr Šrámek a kromě dětských knih Jiřího Koláře si vzal k ruce i jeho sbírku z konce šedesátých let Návod k upotřebení nebo básnický deník z posledních let života Záznamy.
Básník, esejista, překladatel, autor rozsáhlého deníku a mnoha knih pohádek Jan Vladislav vytvářel po řadu let drobný soubor kratších próz, jemuž dal název podle jedné z nich – Lidský los.
Pověsti a báje z jihozápadní Šumavy (Prachaticko, Vimpersko), které píše Jaroslav Pulkrábek, vycházejí dlouhodobě v sobotní příloze Prachatického Deníku.
Výpravná kniha přibližuje 100 ročníků Tour de France a jako vůbec první česká publikace mapuje historii i současnost tohoto nejslavnějšího cyklistického závodu. Aktualizované, rozšířené vydání.
Velikost souboru PDF je 30 MB.
Korunovace ruského cara Mikuláše II. v roce 1896 se zúčastnily dvě známé postavy korejských dějin – králův příbuzný Min Jonghwan (1861–1905) a budoucí vůdce Klubu nezávislosti Jun Čchiho (1864–1945).
Dlouho očekávaný svazek Sebraných spisů Ladislava Klímy (1878-1928), jednoho z nejvýznamnějších českých filosofů, obsahuje celoživotní Klímův filosofický deník. Kniha obsahuje též rozsáhlé poznámky.
Autentický deník vojáka Wehrmachtu, který se účastnil bojů na východní frontě v letech 1941-1944. Talentovaný vypravěč v něm ukazuje nejen hrůzy války, ale také „zpustošení duše“, které za sebou válka zanechává.
Lhář Martina Hansena (1909–1955) patří k nejslavnějším románům moderní dánské literatury.Fiktivní deníkové zápisky z ostrova pravdy se týkají několika dní, kdy na pozadí syrové krásy severské přírody vrcholí krize nenaplněného milostného vztahu.
Kniha o duši Miloše Kopeckého. Vedle intimní tvorby obsahuje také vybrané pasáže z jeho deníků a zpovědi několika žen Kopeckému blízkých, mimo jiné Věry Chytilové.
Pokračování populárního Tajného deníku Adriana
Molea staví svého hrdinu, obtíženého nelehkým
údělem nepochopeného a vysmívaného intelektuála
v obyčejné středoanglické rodině, před
nová rodinná, milostná i literární trápení.
Monografie je komplementem ke svazku Dopisů (ed. Michal Topor, 2019), je věnována dráze muže, jenž se narodil roku 1889 jako Arnošt/Ernst Lustig, v letech 1907–1916 se profiloval – pod různými pseudonymy (mj. jako Arne Laurin).
Ve svých knihách se hudební skladatel Ilja Hurník přidržuje povětšinou žánru fejetonu, eseje, apokryfů či střídmě fabulovaných povídek. Činí tak i ve své nejnovější práci.
Poslední tajemství Jana T. završuje známou "stínadelskou" trilogii Jaroslava Foglara–Jestřába, kterého Jaroslav Velinský od svých chlapeckých let osobně znal, a jehož památce je také kniha věnována.
Spojením informací z pamětí, deníků, životopisů a plukovních kronik se autorovi podařilo barvitě vystihnout, jak válečné události z let 1914-1918 nesmazatelně poznamenaly jmenované muže.