Po 25 letech se Ewald Murrer vrací k legendární knize Zápisník pana Pinkeho, fiktivnímu deníku, jehož děj je zasazen do čarovné krajiny kdesi v neurčité Haliči.
Že na nejvyšší vrchol světa Mount Everest vystoupili jako první Edmund Hillary a šerpa Tenzing Norgay, je všeobecně známé. Pamatuje si však někdo, že první „angličáky“ se začaly vyrábět v roce 1947 a vymyslel je britský návrhář Jack Odel?
Třicetistránková publikace se stodvaceti barevnými snímky mostních objektů zajímavých svou konstrukcí, barvou, historií nebo polohou z Karlovarského a Plzeňského kraje.
Máš tajemství, která se musí střežit? Zapiš si je do svého tajného zápisníku a zamkni na zámek. Pouze ten, komu to dovolíš, si přečte o tvých snech a zálibách, jaké čteš ráda knihy a co bys chtěla dělat v budoucnu. Nechybí ani kvíz a kalendář.
Dějiny Slovanů v povodí řek Labe a Sály a u Baltického moře. Od jejich příchodů do oblasti až po zánik jejich politické i národností existence. Poslední kapitola je věnovaná dodnes existujícímu národu Lužických Srbů.
První díl úspěšné série příběhů desetileté Vandy a jejích kamarádů. Ach jo, to je peklo! Vanda a její nejlepší kamarádka Katka jsou zajedno: ti dospělí absolutně blázní!
Kniha Zapomenuté knihařské dovednosti je shrnutím poznatků, zkušeností a dovedností knihařského oboru našich předchůdců, které byly publikovány v časopise Knihařské listy a Knihař. Doplněno dobovými ilustracemi.
Tři příběhy uvádějí čtenáře do velkomoravské doby a ještě hlouběji, do málo známého věku tajemné královny Markomanů Fritigil. Autor pečlivě prezentuje všechny známé historické doklady i pověsti z několika míst na Moravě.
Druhý svazek edice deníkových zápisků české spisovatelky a libretistky Marie Červinkové-Riegrové (1854–1895), dcery českého politika Františka Ladislava Riegra. Celá edice bude mít 4 svazky a bude obsahovat zápisky z let (1880–1891).
Autorka působila za druhé světové války jako tlumočnice jedné z obávaných sovětských jednotek SMERŠ. S ní putuje až do Vůdcova bunkru a stává se hlavním aktérem historie kolem pitvy ostatků Hitlera a jeho ženy.
Jen málokterému západnímu spisovateli se podařilo dostat pod kůži obyvatelům postkomunistické východní Evropy tak jako Philipu Ó Ceallaighovi. V devatenácti povídkách vytvořil svět, který je naprosto originální, a přitom nesmírně povědomý.
Autor ve své práci sleduje sovětskou taktiku na poli mezinárodních jednání o lidských právech od roku 1966 až po Helsinskou konferenci v roce 1975. Věnuje se také účasti Rady svobodného Československa, která formulovala strategii československého exilu.
