Jaký má vesmír tvar? To nevíme a jeho velikost si dokážeme představit jen stěží. Ale s tímto barevným atlasem ho můžete poznat jako nikdy předtím. Průvodcem vám bude Roger D. Launius, odborník na dějiny vesmíru.
Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.
Krásná literatura a matematika – zdánlivě zcela odlehlé
disciplíny. Běžní čtenáři románů a básní si ale patrně neuvědomují, v kolika proslulých literárních dílech už narazili na motivy související s matematikou.
Každý člověk se v životě jistě zamyslel nad tím, jak je asi veliký vesmír, jaký má tvar, kde všechno asi končí a co je kolem toho. Kniha obsahuje 230 otázek a odpovědí k danému tématu.
Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá?
Velká encyklopedie Vesmír - v luxusní plátěné vazb. Kniha nabízí fascinující pohled na tajemství a krásy vesmíru. Tato encyklopedie je určena pro všechny zvídavé čtenáře, kteří se chtějí ponořit do otázek jako: Jak vznikly hvězdy?
Vydejte se na pouť po souhvězdích severní oblohy a objevujte skryté příběhy hvězd v každé fázi roku. Tento atlas spojuje fascinující legendy z dávné minulosti s nejmodernějšími vědeckými poznatky.
Kalkulus je klíčem k velké části moderní vědy a techniky. Je to matematická metoda pro zkoumání věcí v pohybu, a protože v pohybu je celý svět, byl jeho objev obrovským průlomem v matematice i zkoumání přírody.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Jak se dá rozdělit čára na tři stejné díly? Nebo na pět? A na sedm? Lze nějakým jednoduchým způsobem propojit harmonii a geometrii? Co je onen tajemný „diagram“, o němž se zmiňovali starověcí myslitelé?
