Po deseti letech multimediálních projektů představila Kamila Ženatá na výstavě v roce 2016 v pražské Ville Pellé opět svoji malířskou tvorbu. Série velkoformátových abstraktních obrazů je inspirována filosofií taoismu a přírodními procesy.
Symbol enneagramu, který Gurdžijev poprvé popsal na přelomu 19. a 20. století, nepřestává fascinovat lidské myšlení už po mnohogenerací. Je mistrovským dílem symbolického umění.
Bývalý náměstek ministra financí ČSFR Dušan Tříska je považován za jednoho z otců české privatizace. Ve své nové knize vysvětluje svůj vztah k ekonomické vědě. Kniha se člení do tří částí.
Výklad celkové intence Wittgensteinovy první a vlastně jediné knihy, známé pod názvem Tractatus logico-philosophicus, vedla autora ke snaze postupovat po linii, kterou sám Wittgenstein doporučil nakladateli Fickerovi, když se mu snažil přiblížit.
V pokračování Hovorů autor rozvíjí svůj pohled do oblastí, kterými procházíme v přípravě na náš pozemský život a v nichž jsou koncipovány nejen všechny naše skutky, ale i záznamy jevů a událostí, které jsou pro nás coby lidské bytosti určující.
Místa síly představují oblasti se zvýšenou přírodní energií. Tzuto energii, která se dá nejen vycítit, ale také změřit, se lidé snažili využívat ve všech dobách a ve všech kulturách.
Výbor z článků, studií a rozhovorů prof. Františka Janoucha, věnovaných jaderné energetice a budoucnosti lidstva. Kniha vychází k autorovým osmdesátinám.
Průkopnické dílo české egyptologie přináší ve dvou svazcích teoretickou studii o povaze egyptského náboženství a překlady nejvýznamnějších textů vztahujících se k tématu.
V 6. vydání učebnice Fyzika pro gymnázia – Mechanické kmitání a vlnění je mezi elektronické učební materiály nově zařazena samostatná počítačová aplikace Testové úlohy.
V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.
Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.
Koukáš se občas večer na oblohu plnou hvězd? Chceš vědět, proč je měsíc někdy jako srpek a jindy jako velká koule? Víš, jaký je rozdíl mezi raketou a kosmickou stanicí? Zajímá tě život astronautů na cestě do vesmíru?
Co to jsou čísla? Kolik jich rozlišujeme druhů? Proč Pythagora tolik zajímala čtvercová a trojúhelníková čísla? Lze najít nějakou souvislost mezi takzvanými dokonalými čísly a prvočísly? Existují vůbec čísla, která by nebyla ničím zajímavá?
Ve svém jednoduchém průvodci pro všechny, kdo zažívají ochromení z čísel, William Hartston jasně a s humorem vysvětluje, jak bezpečně projít minovým polem matematiky, která nás obklopuje.
Autor bere čtenáře na poutavý výlet po historii geometrie od starého Řecka po současnost. Důraz klade na elegantní dedukce a ukazuje, že geometrie může být nejsnazší cestou k osvojení ducha matematiky.