V šestém díle učebnic Pozemní stavitelství I-VIII pro SPŠ stavební naleznete učivo, které prošlo v poslední době značným vývojem a pro budoucnost pracovníků činných ve výstavbě je velmi důležité.
Oblíbená televizní soutěž plná pokusů a zážitků, ve které si soutěžící vyzkouší fyzikální zákony na vlastní kůži, je tu opět pro vás i na knižních stránkách!
Klasický text jednoho z otců strunové teorie nás v kostce seznámí s vývojem hlavních směrů moderní fyziky od vzniku Einsteinovy speciální teorie relativity. Její příběh líčí jako nekončící a stále otevřenější dobrodružství zvídavého ducha fyziků.
Jaké těleso se po vesmíru pohybuje nejrychleji? Mají černé díry dno? Proč nejsou hvězdy rozloženy rovnoměrně? Dají se na noční obloze rozlišit planety a hvězdy? Proč se dezinfikují přístroje a vybavení, které poletí do vesmíru?
Přemýšleli jste někdy, jak vznikl vesmír? Jak moc ovlivňuje veškeré dění na planetě Zemi? Tušíte, co se děje v naší sluneční soustavě? Co je zapotřebí, aby se lidé dostali na Měsíc, nebo dokonce na Mars?
Významný současný britský matematik Marcus du Sautoy nás zve na expedici k hranicím lidského poznání. Budeme při ní hledat odpověď na otázku, zda existují věci, které z principu nemůžeme nikdy poznat.
Tato kniha je historií nuly. Stejně je však i historií lidí, kteří po staletí s nulou bojovali a nakonec jí v nerovném boji podlehli - učenců a mystiků, vědců a kněží, všech těch, kdo se nule snažili porozumět a ovládnout ji.
Souhvězdí Eridanu nad jižní polokoulí ukrývá kosmickou záhadu. Na první pohled to vypadá, jako by v něm nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen prázdno. Co za tím stojí? Supermasivní černá díra?
Autor popisuje nejkrásnější matematické vztahy, významné historické souvislosti, a přináší i návod jak správně dělat chyby. Stručně řečeno, jde o jeden z nejčtivějších matematických výkladů všech dob.
Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak.
Rozsvítit žárovku, polknout prášek, zapnout počítač – to všechno nám připadá docela normální. Jenže za každou z těch věcí se skrývají geniální vědecké objevy a vynálezy. Že věda je nuda? Ani náhodou!
Jak to, že náš skutečný svět lze velmi dobře popsat pomocí matematických struktur? Přední americký kosmolog švédského původu Max Tegmark, profesor na MIT, se ve své nejnovější knize zamýšlí nad samotnou podstatou reality.