Výsledek pro: fyzika

Špičkový astronom z Harvardu přichází se svou odvážnou a kontroverzní teorií, že naši sluneční soustavu nedávno navštívila mimozemská technologie z dalekého vesmíru.

Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.

Matematika pro chytré hlavy zve zvídavé čtenáře každého věku na cestu světem čísel, tvarů a logických hádanek.

V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry.

Posviť si na obrázky baterkou a objevíš všechno, co se ukrývá ve tmě. Dozvíš se spoustu zajímavostí a ještě se báječně pobavíš! Hledej, objevuj a poznej Vesmír.

V knize Prubíř (1623) vede Galileo Galilei (1564–1642) rozhořčenou polemiku s jezuitským astronomem Oraziem Grassim, jehož dílo Váha filozofická a astronomická zde komentuje a vyvrací.

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17. století se řada vědců začalia ptát, zda bychom nemohli spočítat i věci, jejichž povaha se na první pohled jakémukoliv výpočtu vzpírá.

Mezinárodní vesmírná stanice každý den šestnáctkrát obletí Zemi. Jak je velká? Z jakých částí se skládá a jak vznikala? Kolik lidí je na palubě? Jakým výcvikem prochází kosmonauti?

Krátké přivítání ve vesmíru nabízí dechberoucí exkurzi po kosmu od planet, hvězd a galaxií až po černé díry a časové smyčky.

Koukáš se občas večer na oblohu plnou hvězd? Chceš vědět, proč je měsíc někdy jako srpek a jindy jako velká koule? Víš, jaký je rozdíl mezi raketou a kosmickou stanicí? Zajímá tě život astronautů na cestě do vesmíru?

V roce 1975 Don Wilson ve své knize ´Naše tajemná kosmická loď Měsíc´ připustil, že Měsíc nemusí být zcela přirozeného původu.

Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii.

Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků.

Poutavý průřez historií kosmonautiky od prvních, často neúspěšných kroků přes prudký rozvoj až po slibně se vyvíjející současnost.

Ojedinělý průvodce po chaosu v přírodě a matematice pro každého, kdo kdy toužil porozumět vzorcům uspořádání listů nebo vytváření sněhových vloček.

Kniha pojednává o dlouhodobě neprávem opomíjené a přehlížené pražské německé matematické komunitě, která patřila v první třetině 20. století k evropské špičce. Analyzuje vývoj výuky matematiky na této škole od jejího vzniku v roce 1882 do roku 1945.

Matematika je nejen jedním z pilířů vědeckého bádání, ale dokáže nám osvětlit i mnoho zdánlivě všedních jevů z každodenního života.

Autor se s vámi podělí o výsledky své ankety, ve které hlasovalo 30 000 respondentů o nejoblíbenější číslo na světě. Seznámí vás s fascinujícím počítačovým programem zvaným Hra života i se záludnostmi matematické logiky a exponenciálního růstu.

Za pomoci mnoha ilustrací tato kniha poodhaluje tajemství přírody, které se ukrývá ve zlatém řezu, jednoduchém, avšak o to záhadnějším poměru, který dokonale zobrazuje nerozpojitelné propojení částí a celku.