Výsledek pro: fyzika

Nové aktualizované vydání neocenitelného pomocníka pro pozorování hvězdné oblohy.

V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce.

Jak vypadá černá díra? Věděli jste, že jedna se nejspíš nachází také uprostřed naší Mléčné dráhy? I když astronomové za dlouhá léta pozorování přišli na mnoho zajímavých poznatků, vesmír zůstává nadále tajemný, uhrančivý a záhadný.

Jde o druhé české opravené a doplněné vydání první světové učebnice diferenciálního počtu. Neslouží proto současným studentům či učitelům pro výuku.Je určena těm, kteří se zajímají o historii diferenciálního počtu jako doklad o počátcích kalkulu.

Svět je úžasně podivný, plný zvláštních a neuvěřitelných věcí.

Od drobných tvorů žijících v loužích, kteří kupodivu mohou přežít nehostinnost vesmíru, až po barvu tak tmavou, že ji vaše oči vlastně ani nevidí.

Špičkový astronom z Harvardu přichází se svou odvážnou a kontroverzní teorií, že naši sluneční soustavu nedávno navštívila mimozemská technologie z dalekého vesmíru.

Historie Jihočeské astronomické společnosti byla napsána na paměť založení této společnosti před 93 lety. V roce 1928 se hrstka nadšenců pro astronomii rozhodla založit v Českých Budějovicích spolek, jenž by je sdružoval.

Mezinárodní vesmírná stanice každý den šestnáctkrát obletí Zemi. Jak je velká? Z jakých částí se skládá a jak vznikala? Kolik lidí je na palubě? Jakým výcvikem prochází kosmonauti?

Jak se dá rozdělit čára na tři stejné díly? Nebo na pět? A na sedm? Lze nějakým jednoduchým způsobem propojit harmonii a geometrii? Co je onen tajemný „diagram“, o němž se zmiňovali starověcí myslitelé?

Autor bere čtenáře na poutavý výlet po historii geometrie od starého Řecka po současnost. Důraz klade na elegantní dedukce a ukazuje, že geometrie může být nejsnazší cestou k osvojení ducha matematiky.

V roce 1975 Don Wilson ve své knize ´Naše tajemná kosmická loď Měsíc´ připustil, že Měsíc nemusí být zcela přirozeného původu.

Astronomie je skvělé hobby. Věnujte pozornost zázrakům vesmíru, které častokrát můžeme zažít na noční obloze při pozorování pouhým okem, dalekohledem nebo prostřednictvím hledáčku či displeje fotoaparátu.

Zajímají vás hvězdy a chtěli byste o nich dozvědět více?

Pro matematiku dvacátého století je příznačné, že její hlavní proud zkoumající a zároveň aplikující nekonečno, byť v bizarních ideálních světech, je založen na klasické Cantorově teorii nekonečných množin.

Kniha volně navazuje na předchozí titul "Náš vesmír" vydaný několikrát od roku 2000.Obsahuje výběr nejnovějších zajímavých záběrů, které doplňuje odborný text obou autorů, rozšiřující všeobecně vzrůstající zájem o astronomii nejenom u odborníků.

Po „Vesmíru hned vedle" a „Čarodějné peci" se českým čtenářům dostává do rukou již třetí kniha Marcuse Chowna, známého popularizátora kosmologie a v současné době odborného poradce časopisu New Scientist.

Výzkum vesmíru zaznamenal v posledních desetiletích velké úspěchy; vděčíme za ně mimo jiné vesmírným dalekohledům, přístrojům umístěným ve vesmírném prostoru a monitorujících viditelné i neviditelné záření.

Vydejte se na fascinující cestu Sluneční soustavou – od žhavého Slunce až k ledovým obrům na jejím okraji.

V celé matematice pravděpodobně neexistuje důležitější pojem, než je funkce. Descartes v 17. století objevil, že lze převést matematickou rovnici na obrázek a sledovat, jak se graf mění s různými vstupními parametry.

Matematika pro chytré hlavy zve zvídavé čtenáře každého věku na cestu světem čísel, tvarů a logických hádanek.