Nalezení koptských gnostických textů poblíž egyptského Nag Hammádí dalo podnět bádání o gnózi. Jedním z nejvýznamnějších plodů tohoto bádání se stala předkádaná kniha.
Jedná se o dílo spolupracovníka Mircey Eliada věnované gnosi na Západě a prezentuje veškerá dualistická náboženství, jejichž historie hluboce ovlivnila Západ.
Gershom Scholem se v knize zamýšlí nad tím, nakolik lze některé prvky židovské mystiky formativního období judaismu nazvat „gnostickými“ a nad jejich styčnými body i rozdíly ve srovnání s řeckou, křesťanskou či mandejskou gnostickou tradicí.
Svazek přináší nejdůležitější texty, v nichž Voegelin analyzuje základní rysy gnóze a snaží se ukázat jejich přítomnost v moderní politické teorii, filosofii dějin i praktické politice.
Další svazek "Rukopisů z Nag Hammádí" přináší komentovaný překlad dalších tří koptských spisů: Tajné knihy Janovy, Poučení Silvanových a Egangelia Egypťanů, zvaného též Velká kniha svatého neviditelného ducha.
Komentované řecko-české vydání Komentáře Platónovu „Parmenidovi“ od neznámého pozdně antického (patrně novoplatónského) autora, který se zlomkovitě dochoval na turínském palimpsestu.
Autor v knize předkládá zasvěcený výklad Sedmi promluv k zemřelým, které obsahují náznaky a nástin myšlenek, jež později hrály významnou roli v Jungově vědeckém díle.
Klasická oborová prace, již ocení nejen odborníci – hebraisté, religionisté či historici filosofie; jelikož autor vykládá látku systematicky, přehledně a čtivě, dílo je přístupno i širší kulturní čtenářské obci.
Kniha, která se vám právě dostává do rukou je třetím ze série čtyř dílů, přinášející pokračování uceleného českého překladu Corpus Hermeticum, ranně hermetického textu, který se do Evropy dostal v první polovině 15. století.
Kniha, která se vám právě dostává do rukou je posledním ze série čtyř dílů, přinášející pokračování uceleného českého překladu Corpus Hermeticum, ranně hermetického textu, který se do Evropy dostal v první polovině 15. století.
Osmnáct století nás dělí od gnostiků. Osmnáct století naplněných válkami, inkvizičními tribunály a hranicemi dostatečně ospravedlňuje hluboké podezření, které gnostici chovali ke světu a jeho obyvatelům.
Ve své nejnovější publikaci navazuje autor na svá tři předchozí díla s obdobnou tematikou (Gnómy 2002, 2003 a 2005) a předkládá čtenáři více než 550 vlastních gnóm (z řeckého gnómé = výrok, průpověď).
Tzv. osmá kniha Stromat je sbírka Klementových výpisků z filosofického zdroje, jehož ústředním tématem je teorie vědeckého důkazu, rozpracovaná na aristotelském základě a na pozadí protiskeptické polemiky.
Publikace vychází u příležitosti stého výročí založení Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, jejíž nedílnou součástí byl od samých počátků seminář pro klasická studia.
Svět je zázračné místo. Zvlášť pro ty, kterým ukázal záda. Když vás odtud vykážou na oběžnou dráhu, do limbu nebo rovnou do nebytí, najednou vám ten starý všivý prohnilý svět bude připadat jako to nejúžasnější místo pod sluncem.
Knihou Skepse a gnóse se ke čtenářům bezmála po stu letech nově dostává Vorovkovo „filosofické vyznání“ plné jemných životně filosofických postřehů, metafor, básnických obratů, náboženských výzev a mravních apelů.
Tato kniha představuje a analyzuje různé verze gnostického mýtu o stvoření Adama a Evy, jejich porušení zákazu jíst ze stromu poznání a vyhnání z ráje, které jsou řazeny k tzv. setovské gnósi.
Antonin Gadal, poslední strážce katárských mystérií, v knize poodkrývá stezku hermeticko-křesťanského zasvěcení jihofrancouzských katarů z 12. a 13. století a popisuje historické pozadí, které vedlo k rozkvětu a smutnému zániku tohoto hnutí.
