Obsáhlá monografie věnovaná životu a dílu Karla Čapka. Autor v ní mimojiné vyvrací ustálený názor, že Čapkův osud, spjatý s tragickými chvílemi českých dějin, byl svým způsobem také tragický.
Kniha se zabývá fenoménem emigrace a exilu v českých moderních dějinách. Stěžejní část knihy tvoří 30 příběhů Čechů, kteří v průběhu 19. a 20. století odešli do zahraničí. Úvod napsala Madeleine K. Albrightová.
Publikace na 320 stranách představuje architekturu v průběhu celého století, od japonských staveb Jana Letzela, Bedřicha Feuersteina a zejména Antonína Raymonda, jenž je označován za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku.
Dvojjazyčná kniha z oboru dějin umění je první syntetickou studií o fenoménu české strukturální grafiky, která je objevem Vladimíra Boudníka, nejosobitějšího grafika druhé poloviny 20. století.
Jindřich Groag spisovatele Čapka několikrát kontaktoval kvůli svým klientům, kteří z důvodu svědomí a náboženského přesvědčení v období první republiky odpírali vojenskou službu. V knize je přetištěna jejich obsáhlá korespondence spolu s komentářem.
Kromě umělcova podrobného životopisu najdeme na stránkách knihy Högerovy úvahy o umění, o povaze a smyslu herectví, o češtině a češství, ale také třeba o významných postavách české historie.
„Nelítej v oblacích, ale drž se své země, je nejjistější a nejnepochybnější. Ať čemukoli sloužíš, drž se reality,“sdělil svého času první prezident Osvoboditel novináři Karlu Čapkovi. Přesně stejným masarykovským duchem se řídí i úvahy této práce.
Kniha Martina Strouhala je dle Rudy Krejčího, profesora Aljašské university ve Fairbansku, nejlepším a nejucelenějším dílem, které se zabývá osudy Jana Welzla.
Paměti britského překladatele českého původu Ewalda Oserse, který odborné a čtenářské veřejnosti v anglofonních zemích představil např. Jaroslava Seiferta, Jana Skácela, Vítězslava Nezvala, Egona Hostovského, Ivana Klímu nebo Karla Čapka.
Kniha podává obraz jedinečného českého literárního salonu, který po několik desetiletí vedla Anna Lauermannová-Mikschová (1852-1932) a kterým za tu dobu prošlo přinejmenším sto dvacet osobností kulturního života.
Vzpomínky, postřehy a úvahy o literatuře (Kafka, Čapek, Goethe), výtvarném umění (Zrzavý, Tvrdošíjní), o národním charakteru v umění a česko-německém soužití.
Úspěch, s nímž se setkal cyklus dopisů slavných i neznámých lidí, vysílaný v roce 2006 denně na stanici ČRo 3–Vltava, přiměl jeho autorku Bronislavu Janečkovou k přípravě knižní verze.
Putování pražskou čtvrtí Košiře napříč staletími a v doprovodu osobností, které spoluutvářeli jeji (nejen literární) paměť. Kniha obsahuje bezmála tři desítky fotografií současných Košíř, míst známých i dosud ne zcela objevených.