Dvadsaťpäť je počet rokov, ktoré uplynuli od revolúcie. Dvadsaťpäť 2014><1989 je názov novej knihy trojice autorov - Fedora Gála, Petra Zajaca a Mira Švolíka.
Ve spolupráci s reportérem Reflexu Dušanem Šrámkem vzniká svědectví, které začíná v Praze a končí v sejfech švýcarských bank. Životní příběh Petra Macha.
Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách?
Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života...
V eseji Za fiilosofii fotografie autor odhaluje, jak v oblasti automatických, programovaných a programujících přístrojů nemá lidská svoboda místo, aby ukázal, že i přesto je možné otevřít svobodě prostor.
Autor přináší čtivou analýzu jednoho z nejaktuálnějších konceptů politické teorie - národního zájmu. Jeho cílem je především kriticky se vyrovnat se současným pojetím národního zájmu a poukázat na vztah národního zájmu a politické legitimizace.
Ojedinělá publikace uznávaného českého autora seznamuje se základními otázkami i technikami mocenské a politické praxe při řízení celospolečenských záležitostí v prostředí moderní, masové společnosti.
Kdo čistil Saddámu Husajnovi cestu k moci? Proč pokračovaly sankce OSN i po iráckém stažení z Kuvajtu v roce 1991? Na tyto a řadu dalších otázek hledají odpovědi dva autoři, kteří mají s moderním Irákem mezi českými publicisty největší zkušenosti.
Tato kniha není návodem, jak správně žít, ani soudcem životních stylů. Snaží se poodhalit soukromí lidí, kteří se z vlastní vůle rozhodli zvolit samotu jako svého nejspolehlivějšího životního partnera nebo k tomu byli donuceni okolnostmi.
Dve krvavé koloniálne vojny, ktoré vyústili do diktatúry Ramzana Kadyrova pod patronátom Vladimira Putina – taká je cena, ktorú zaplatilo Čečensko na prahu 21. storočia za svoje vzopretie a volanie po samostatatnosti.
O jedné z nejvýznamnějších otázek demokracie v ČR i demokracie obecně je v této knize pojednáno jak z hlediska právní vědy, tak z hlediska politologie.
Kniha je založena na osmiletém terénním výzkumu bulharských Karakačanů, což jsou bývalí kočovní pastevci Balkánu. Tato skupina byla vždy silně uzavřenou a romantizovanou sociální formací.