Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska.
Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století.
Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů,
jejichž autory jsou významní evropští misionáři , kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
V době těsně před vypuknutím husitské revoluce vznikl v Praze latinský traktát Mikuláše z Drážďan "Tabule veteris et novi coloris", který se pomocí kombinace obrazu a slova kriticky vyjadřoval ke stavu církve.
V nejnovější biografii českého krále a římsko-německého císaře Karla IV. autor pojímá 14. století jako dramatické období, plné politických a hospodářských krizí, kulturního neklidu a hledání nového funkčního způsobu správy římsko-německé říše.
V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá
mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století
v prostředí politicky aspirujících českých
a slezských měst.
Klášter založila členka královské dynastie Přemyslovců sv. Anežka (1211–1282), řadící se k velkým duchovním osobnostem Evropy. Autorka knihy se v deseti kapitolách postupně zabývá osobou zakladatelky, vznikem a vývojem františkánského řádu...
První svazek čtyřdílných Pamětí katovské rodiny Mydlářů v Praze, které přibližují životní příběhy kata Mydláře a jeho syna. Jejich čeština je sice archaická, ale váš propad hrdlem dějin bude o to působivější.
Druhý díl rozsáhlé čtyřdílné kroniky s podtitulem: Rozličné příběhy katovské, rozvíjí další osudy kata Jana Mydláře. Ocitnete v temném, zatuchlém světě těch, kteří dělají krvavou práci v zájmu spravedlnosti.
Georges Minois se na pozadí příběhu kacířské knihy, jejíž sám název měl takový vliv, že ač byla pět století pouze mýtem, nakonec musela být skutečně sepsána, zabývá dějinami ateismu v Evropě.
Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských.