Unikátním dokladem o tom, kolik úsilí stálo takové dobytí Pradědu turisty v 19. století, je text Jana Havelky, který dobývání Pradědu popsal v knize Cesty po Moravě, vydané v roce 1883.
Posláním knihy je nejenom přiblížit veřejnosti prastaré osídlení mělnického okresu lidmi různých kultur, ale zároveň prohloubit vědomí významu ochrany archeologického dědictví.
První svazek třídílné série představuje pivovary na území Starého Města Pražského, které se udržely v činnosti minimálně do poslední třetiny 19. století.
Kniha pamětí je čtivá, humorná, ale předkládá také moudré zápisky, postihující atmosféru poválečných let na Vysočině, kde autor, praktický lékař a syn spisovatelky Vlasty Javořické, pracoval.
Kniha se podrobně věnuje stavbě železnice z Olomouce do Prahy, velkým oslavám jejího spuštění i prvním dnům všedního provozu. Kniha je vybavena množstvím dobových obrázků, map, dokumentů a obsáhlým ilustrovaným průvodcem celou tratí.
Druhý svazek Letohrádků, libosadů a výletních míst se prostřednictvím kreseb, maleb a grafických listů převážně z 19. století věnuje místům za pražskými hradbami na pravém vltavském břehu. Sem mířili Pražané za zábavou, odpočinkem a výlety.
Kniha Vinohrady – dobrá čtvrť pro dobré bydlení představí pozoruhodnou oblast Prahy v celé její pestrosti a mnohovrstevnatosti. K tématice rozvoje města se dochovalo poměrně velké množství fotografií, pohlednice a dalšího ikonografického materiálu.
Kniha popisuje vývoj a historii všech současných i zaniklých domů a objektů na území pražského Dolního Nového Města, které zatím nebylo podrobně a souhrnně zpracováno.
Šestý díl průvodců se soustředí na území dávných Pšovanů, z nichž pocházela sv. Ludmila, babička sv. Václava. Zdaleka viditelná silueta města českých královen, Mělníka, je symbolem této části středních Čech, krajiny starých vinohradů a dávného osídlení.
