Kniha je věnována tématu, které se zatím nestalo předmětem nijak horlivé pozornosti české historiografie. Zabývá se totiž činností zákonodárného sboru v komunistickém Československu.
Šlechta v českých zemích na cestě ke dvorům prvních Habsburků. Kniha regionálního historika velice podrobně popisuje přítomnost a osudy některých členů české šlechty v raném novověku na dvorech Habsburků.
Výpravná obrazová publikace představuje bohatý život pražské společnosti za panování císaře Rudolfa II., kdy se Praha po dlouhé době stala centrem císařství.
Zemský sněm byl místem závažných politických jednání mezi moravskými stavy a panovníkem, která se dotýkala významných záležitostí politických, daňových, vojenských, bezpečnostních či náboženských.
Kniha přináší syntézu přírodovědných a archeologických dat a pramenů při řešení historických otázek spojených se vznikem vrcholně středověké sídelní struktury, s počátky exploatace zlata a později i stříbronosných rud v zájmovém území.
Benediktinskému klášteru v Praze Na Slovanech s chrámem Panny Marie a sv. Jeronýma – jedné z prvořadých památek české gotiky – nebyla dosud věnována žádná samostatná uměleckohistorická monografie. Autoři sledují jeho vývoj od založení do současnosti.
Kniha zkoumá na příkladu malé elitní i elitářské skupiny
dělníků vzestup dělnického hnutí v éře základních společenských a politických změn od předvečeru revoluce
1848 až do počátku první světové války.
Také druhá kniha Petra Michálka Pravda o Západní frontě (po jeho prvotině Pravda o Východní frontě) je detailním popisem průběhu 2. světové války z pozic angloamerických armád.
Po úspěchu velkoformátových titulů Pravda o Východní frontě a Pravda o Západní frontě
(1. část) přichází na knižní trh třetí publikace stejného autorského týmu, která završuje trilogii
o zákulisí největší války v dějinách lidstva.
Deník vídeňského teologa Thomase Ebendorfera (1388–1464) představuje jedinečný historický pramen pro poznání procesu vzniku basilejských kompaktát. Deník je o to cennější, že Thomas Ebendrofer byl účastníkem jednání vyslanců basilejského koncilu.
Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky.
Proč Karlovi IV. říkali Otec vlasti? Co všechno pro Čechy udělal? Proč měl čtyři manželky? Skutečně nesměly ženy na hrad Karlštejn? Proč se hradbám kolem Prahy říká Hladová zeď? A jak to bylo s vejci při stavbě Karlova mostu?
Studium dějin vlastního národa a státu je nejen určitým sebe-identifikujícím momentem každé země, ale slouží jako vodítko pro pochopení jejího osudu a stanovení správných budoucích cílů.