Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů,
jejichž autory jsou významní evropští misionáři , kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Žije ještě dnes Josef z Nazaretu? Je možné se učit jinou cestou než z knih a přednášek? Je zlo strašák nebo realita? A dobro, že člověku slouží? Existují polohmotné civilizace? Byl Pythagoras zasvěcenec? ...
Ústředním tématem knihy Pavla Barši je vztah sociální reality k sociální paměti. Na příkladě paměti holocaustu mapuje proměny nazírání na genocidu Židů v Evropě, Izraeli i Americe.
Jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie rozvíjí ve své knize hypotézu o tom, že vesmír je prostorově konečný, přestože nemá žádné hranice.
Autor popisuje z hlediska své dvacetileté léčitelské praxe zdraví a nemoc
jako zákonité důsledky našeho pojetí života. Velkou pozornost věnuje průběhu léčení pomocí vkládání rukou.
Jádrem monografie je kritická edice dobového barokního životopisu sv. Jana Nepomuckého z pera jezuity Maxmiliána Wietrowského (1729), a to paralelně latinského originálu i dobového českého překladu.
Ticho které si pamatuje otevírá prostor pro vnímání vnitřního ticha, paměti beze slov a jemných vrstev lidského prožívání. Text čtenáře provází klidným tempem, podporuje zastavení a nabízí možnost vracet se ke čtení vlastním rytmem.
To, co kdysi začalo jako velká láska, je dnes pro hlavní hrdinku – ženu po čtyřicítce – jednou velkou prázdnotou. V naději, že znovu pocítí blízkost, která ji s manželem kdysi spojovala, rezervuje pro oba víkend na osamělé chatě v horách.
Všichni vědí, co je menstruace. Každý měsíc ztratí žena trochu krve – asi tak obsah jednoho šálku espressa. Díky tomu se můžou rodit děti. A někdy při ní bolí břicho nebo panuje blbá nálada. Ale pssst, mluvit o tom je přece trapný a nechutný!
Výbor z klasického díla švédské myslitelky Ellen Key (1849–1926), která svými úvahami o výchově na přelomu 19. a 20. století zásadně ovlivnila pedagogické myšlení zejména ve Skandinávii a v Německu, ale i v Itálii, USA a Japonsku.
Co vlastně znamená ono magické slovo "výkonnost"? Proč a pro koho měříme výkonnost firmy, divize, zakázky nebo manažerů či zaměstnanců, kteří jsou za výkonnost odpovědní? Jaký je vztah výkonnosti k času?