Výsledek pro: kniha o praze

První ucelený přehled o dochovaných klávesových chordofonech vybraných mistrů 18. a první poloviny 19. století na území České republiky.

Kniha přinášející desítky reprodukcí více či méně známých Divišových děl je zároveň sumou Zeminových textů na divišovské téma a je doplněna francouzským i anglickým resumé.

Louis Pasteur (1822–1895) byl francouzský biolog a chemik, jeden z nejvýznačnějších vědců 19. století. Založil nové vědecké obory – stereochemii, mikrobiologii, imunologii –, objevil vakcíny proti sněti slezinné a vzteklině.

V knize bohatě vybavené obrazovým doprovodem je představen život a tvorba těchto tří umělců, společně se Škrétou a dalšími současníky jsou pojednáni jako profesní kolegové a do značné míry i konkurenti.

Autor v knize popisuje a interpretuje nejen svá vlastní díla ale i klíčová díla dlouhé řady významných umělců současnosti.

Nejlépe dobový vývoj ilustruje přímé svědectví takových osobností, které byly konfrontovány s dosavadním dvacetiletým vývojem vědy a univerzitního školství u nás po roce 1989. Jejich výpovědi tvoří tuto knihu.

Doc. MUDr. Otakar Bleha, DrSc. patří k nejvýznamnějším českým endokrinologům.V knize llíčí s nadhledem a humorem své zážitky z dětství i dospívání, popisuje celou svoji lékařskou kariéru, ale především se zaměřuje na vzpomínky z cest.

Kapitoly o rakouském umění ve století osvícenství a jeho vztah ke Království českému.

Próza Jiřího Hejdy, odsouzeného v procesu s dr. Miladou Horákovou, který prožil dvanáct let v komunistických kriminálech, nese všechny znaky klasického příběhu o útěku z vězení.

Rozhovor kritika a editora Radima Kopáče s básníkem a esejistou Petrem Králem. Knihu doprovází antologie Královy poezie a dokumentární fotografie.

Publikace Henry Moore a československé umění po roce 1945 sleduje v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru vliv britského umělce Henryho Moora (1898–1986) na československé sochařství druhé poloviny 20. století.

Vzpomínky lékařů bývají vždy vyhledávaným čtivem. Psychiatr Radkin Honzák (* 1939) a stomatolog Jiří Koťátko (* 1939) napsali své vzpomínky stručně a systémem ping-pong.

Československá socialistická republika, rok 1989. Magdaléně je čerstvých 17 let, chodí do 4.B na pražském gymnáziu, touží po lásce, ale ještě víc po tom žít ve svobodné zemi. Bojí se policejních obušků, ale přesto chodí demonstrovat a Václav Havel je jejím hrdinou.

Autor tuto knihu pojal jako pokus o vyrovnání se s vlastní komunistickou minulostí. Říká, že je to „sonda, o kterou by se měl v nějaké podobě snažit každý dospělý obyvatel této země. Protože komunistické stíny dopadají na všechny.

Autor se pokouší o kritický přístup k psychoanalýze jako poznatkům intuitivních klinických zkušeností zpracovaných do pozoruhodného systému vědeckého poznání, které i přes řadu omylů přineslo revoluci do pojetí lidské psychiky, ...

Kniha o krajanech v exotické cizině vznikla na základě telefonických rozhovorů v době covidové ze zvědavosti, jak žijí ostatní mimo svoji rodnou hroudu.

Autentický příběh dosud žijícího Bořivoje Bartoníčka, v době německého nacismu studenta a člena českotřebovské odbojové skupiny, který v naprosté izolaci strávil více než čtvrt roku v cele smrti, v těsném sousedství popravčí gilotiny.

Třetí kniha spisovatelky a ilustrátorky Světlany Glaserové vznikla podle autentických vzpomínek jejího vlastního otce. Na jedné straně bolševické impérium třicátých let 20. století živořící pod krutovládou soudruha Stalina a na druhé malý chlapec, napůl Čech – napůl Rus, který se do té zvrácené doby a rozvrácené země narodil a prožívá zde své dětství.

Svazkem Korespondence se završuje vydávání devítisvazkových Spisů Jiřího Ortena. Kniha shrnuje Ortenovu korespondenci odeslanou i přijatou.

Kniha Na poslední chvíli je první vzpomínkou účastníka druhého československého vojenského odboje v Edici pamětí Československé obce legionářské.